První tuzemské páry stejného pohlaví vstoupily do partnerství

Pár tvoří už dvanáctým rokem. Světlana s Vendulou během svého vztahu absolvovaly hned tři obřady, při kterých stvrdily svou lásku. Nejprve v červenci roku 2016 vstoupily do registrovaného partnerství., o dva týdny později pak uspořádaly neoficiální „svatbu“ pro kamarády a rodinu.

První zákonem uznané „ano“ si dámy řekly až letos, v pondělí 6. ledna, kdy se rozhodly vstoupit do partnerství pod novým zákonem, který loni schválili zákonodárci i prezident.

„Právě tím, že využíváme všech dosud státem nabízených dosavadních možností, dáváme najevo že už rodina jsme a o rovné manželství velmi stojíme,“ prozradila Novinkám Světlana Kadlecová během dopoledních příprav na svatbu.

Dámy se rozhodly sňatek pojmout se vším všudy i přesto, že za sebou měly již dva obřady. Partnerství se letos snažily uzavřít, co nejrychleji to šlo, primárním důvodem pro ně pak bylo narovnání práv na jejich dceru.

„Hlavním důvodem je opravdu rodina a to partnerství je naše momentální potřeba,“ řekla Světlana. „Proces při osvojení nějakou dobu trvá. Celkem asi šest až osm měsíců, takže se tomu snažíme jít co nejdříve naproti. Jakmile si dnes řekneme ano, budu moci žádat o péči před osvojením,“ dodala Vendula Kadlecová. Jakým způsobem se Světlana stala maminkou si partnerky chtějí nechat pro sebe.

Příjmení si jedna z žen musela změnit kvůli praktickým rodinným záležitostem až dodatečně na žádost po uzavření registrovaného partnerství. Na rozdíl od současného zákona se totiž předtím při uzavření svazku neměnilo.

„Pro nás se vlastně kromě té legislativy nic nemění. My už ten rodinný život spolu žijeme dávno. Kdyby už tehdy existovala možnost uzavřít partnerství nebo manželství, jsme už dlouho sezdané,“ vysvětlila Světlana.

Institut partnerství přináší partnerkám téměř všechna práva jako sezdaným manželům. Jiný je název a liší se také možností adoptovat si v páru dítě. Vendula se Světlanou to ale vnímají jako mezikrok, rády by totiž jednou uzavřely zcela rovnoprávné manželství.

„Vzhledem k tomu, že obřad absolvujeme už potřetí a dali jsme na tu dráhu, tak chceme jít příkladem. Důležité je to ale hlavně pro nás a chceme to dotáhnout do rovnoprávnosti,“ svěřily se partnerky.

Své ano si začátkem roku řekli také Radek a Lukáš. Ti stihli svatbu už druhého ledna, a stali se tak jedněmi z prvních partnerů, kteří partnerství uzavřeli. Stejně jako Vendula se Světlanou i pánové v minulosti uzavřeli registrované partnerství.

„My jsme, troufám si říct, ve šťastném vztahu více než 20 let. Když se naskytla možnost registrovaného partnerství, rozhodli jsme se vztah stvrdit. Pojali jsme to jako svatbu a až na formality, které tomu chyběly, to de facto svatba byla. Byla to velká letní oslava našeho vztahu,“ vzpomněl Radek Kaiser.

„Myslím, že po dvaceti letech už nepotřebujete nic stvrzovat papírem, ale musím přiznat, že když jsme si tam stoupli a viděli našeho malého Jonáška, jak si to užívá s námi, bylo to dojemné,“ vzpomínal na svatební okamžiky Radek.

Stejně jako v případě dam, i pánové chtěli partnerství rychle uzavřít hlavně z praktických důvodů. „Hlavním důvodem byla ochrana našeho syna. Díky tomu, že jsme se vzali pod novým zákonem, můžeme soud požádat o přisvojení našeho syna,“ řekl Novinkám Lukáš Kaiser Zícha.

Ani Lukáš s Radkem nechtějí veřejně sdělovat, jak ke svému synovi přišli. „Já myslím, že to společnost nemusí vědět. Když má v našem okolí dítě heterosexuální pár, také se neptám, zda vzniklo v ložnici, nebo umělým oplodněním. Myslím, že by lidé měli vnímat, a neptat se na to ani homosexuálních párů, které mají děti. Přál bych si, aby si společnost zvykla na to, že dva tátové a dvě mámy jsou prostě běžná věc,“ apeloval Lukáš Kaiser Zícha.

Oba partneři vnímají nový zákon jako kompromis, i když jak dodávají, rozdíl je minimální. „Když chcete adoptovat dítě, tak je to o jedno řízení navíc a rozdíl je též v názvu. My ale věříme tomu, že nejpozději za dalších pár let se stejnopohlavní páry dočkají klasických svateb. Nutno dodat, že ta iniciativa věděla, proč na ten kompromis přistoupit. Vyhrála ochrana dětí. A já za to děkuji,“ řekl Lukáš.

„Pro nás je to z hlediska práva už jedno, zda se to jmenuje partnerství, nebo manželství, do budoucna jde ale spíš o boj o rovnoprávnost. Slýcháme z médií i od politiků, jak jsme si všichni rovni. To ale není pravda. Diskriminaci může zažít každý z nás. Já jsem ji prožil a byl to jeden z důvodů, proč jsem odešel ze svého zaměstnání, a doufám, že tyhle kroky přispějí i k tomu, aby se lidé jako my stali ve společnosti normálními,“ prozradil před kamerou Novinek Radek.

Manželství stejnopohlavních dvojic je možné v 36 zemích, z nich 16 je v Evropské unii. Partnerství uznává i s Českem celkem 13 států. Aktivisté chtějí dál prosazovat manželství pro všechny. Některé země, například sousední Slovensko, však nepřijaly ani registrované partnerství, tedy zákon, který v tuzemsku platil mezi lety 2006 a 2024.

Novela zákona je výsledkem kompromisních dohod ve Sněmovně. Tvůrci předlohy z řad poslanců původně prosazovali manželství pro všechny, aby i homosexuální partneři byli postaveni na úroveň manželů.

To se ale ukázalo jako Sněmovnou i Senátem v současném složení neprůchodné, proto se nakonec zákonodárci dohodli na přijetí upravené verze. Novelu svým podpisem loni v dubnu finálně stvrdil prezident Petr Pavel.