První soudy odmítly nároky Lichtenštejnů

Dva okresní soudy už odmítly určovací žaloby a žaloby na vyklizení majetku, které nadace vůči státu podala.

V pátek podle informací Práva rozhodl v neprospěch Lichtenštejnů soud v Kolíně a předtím 13. listopadu soud v Děčíně. Podle děčínského soudce Jaroslava Valenty nemají Lichtenštejnové nárok na vydání „rozsáhlých nemovitostí“.

„Žalobci se nemohou účinně domáhat vyklizení nemovitostí jednak proto, že nejsou držiteli nemovitostí, jednak proto, že ‚křivda‘ nastala před 25. únorem 1948,“ stojí v rozsudku.

Soudce se odvolává na Ústavní i Nejvyšší soud. „Nelze se domáhat obecných předpisů ochrany vlastnického práva, k jehož zániku došlo před 25. 2. 1948 a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy,“ cituje soudce výnos ÚS.

Lichtenštejnům byl po válce majetek konfiskován prezidentským dekretem 12/1945 s odůvodněním, že šlo o německý majetek.

Lichtenštejni se hájí, že nebyli Němci, ale Lichtenštejni a že se na ně dekrety nevztahují. Podle mluvčího nadace Michala Růžičky se žalobami nepokouší prolomit Benešovy dekrety a tím vytvořit precedens pro další žalobce. „Nejedná se o zpochybňování prezidentských dekretů – je nutno s konečnou platností napravit jejich neustálé a od roku 2014 opakovaně probíhající zneužití vůči knížeti z Lichtenštejna, které je v rozporu s mezinárodním právem,“ sdělil Právu Růžička.

V roce 2014 zažaloval stát nadaci kvůli 600 hektarům lesa u Říčan. Soudy s odvoláním na dekrety rozhodly, že pozemky mají být v katastru zapsány na český stát.

Čerstvá rozhodnutí okresních soudů z listopadu nechtěl Růžička komentovat. Podle lichtenštejnské nadace nejsou okresní soudy kompetentní k rozhodování jejich kauzy, a podala proto ústavní stížnost.

„Nadace knížete z Lichtenštejna nebude postup a rozsudky těchto soudů komentovat do doby, než o kompetenčním sporu rozhodne Ústavní soud,“ řekl Růžička.

Čs. stát zkonfiskoval po válce 69 tisíc hektarů pozemků a desítky zámků a dalších budov přímo lichtenštejnskému knížeti Františku Josefu II. a 14 tisíc hektarů ostatním členům rodu. Nadace ve svých žalobách vůči ČR žádá navrácení většiny tohoto majetku vyjma toho, který je dnes v držení obcí, církví nebo soukromníků. Vrátit by chtěla např. Lednicko-valtický areál, zámek Velké Losiny na Bruntálsku, zámek Bučovice na Vyškovsku nebo hrad Šternberk na Olomoucku.

Proti žalobám se brání několik státních institucí a ty se shodují, že není možné vracet majetek konfiskovaný před únorem 1948.

„Podle názoru ÚZSVM vlastnické právo Lichtenštejnů k majetku přešlo do vlastnictví právního předchůdce ČR po právu na základě konfiskace podle dekretů prezidenta republiky,“ řekl Právu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.

S nadací se soudí i Lesy ČR. Jejich mluvčí Eva Jouklová reagovala na dotaz Práva, co říkají na tvrzení Lichtenštejnů, že se na ně dekrety vztahovaly neoprávněně, protože nebyli Němci a s nacisty nespolupracovali: „S argumentací žalobců se neztotožňujeme.“

Lichtenštejnská nadace si ale zapsala už i jeden soudní úspěch. Krajský soud odmítl žalobu ÚZSVM, aby prostějovský katastrální úřad zapsal u jednoho z pozemků u Plumlova jako vlastníka stát, protože i když jde o konfiskovaný majetek, tak je v katastru stále veden jako majitel lichtenštejnský kníže.

Podle brněnského soudu úřad zvolil špatný právní postup a měl by spíš podat určovací žalobu. Mluvčí ÚZSVM Ležatka Právu řekl, že než podají určovací žalobu, zkusí nejdříve odvolání.