Článek
Co vás přimělo k tomu, přijmout nabídku premiéra Babiše stát se ministrem zdravotnictví?
Beru to jako výzvu. Jsem lékař, nejsem straník, dokonce nejsem ani volič žádné z koaličních stran, takže politická motivace v mém rozhodnutí nehrála roli. Pokud by se jednalo o mírový stav, ani by mě to nenapadlo. V současné době jsem si ale té nabídky nesmírně vážil.
Zvažoval jsem ji důkladně, byť na to nebylo mnoho času. Za panem premiérem jsem přijel a osobně jsme si to vyříkali a domluvili jsme se. Další rozhodování bylo na panu premiérovi a panu prezidentovi.
Změňme strach v respekt, tak můžeme získat sílu, řekl nový ministr zdravotnictví Blatný
Jste profesí dětský hematolog. Nyní jste oběma nohama skočil do boje s pandemií covidu-19, a to v době jejího největšího rozpuku. Jste si jistý, že tu výzvu zvládnete?
V životě nemáte žádnou jistotu, ale věřím tomu. Jsem především pediatr, kromě toho jsem v poslední době členem vedení jedné ze dvou největších nemocnic v republice, jsem v řadě mezinárodních organizací, které se podílejí na přípravě a řízení péče o pacienty v rámci EU. Zde by být problém neměl.
Situace se dá v době pandemie řešit dvěma způsoby. Buď máte v čele epidemiologa, který má kolem sebe kliniky, nebo máte v čele klinika, který má kolem sebe schopné epidemiology. Obě varianty mohou fungovat.
V mém případě se jedná o druhou variantu a mám kolem sebe šikovné epidemiology.
Z vašich slov na tiskové konferenci jsem měl dojem, že nejste úplně příznivcem těch nejrazantnějších restrikcí, na druhou stranu vás ve čtvrtek Česká lékařská komora vyzvala k zavedení co nejtvrdšího lockdownu. Jak to budete řešit?
Spolupráci s ČLK vidím jako naprosto klíčovou, s jejím prezidentem Milanem Kubkem jsem dnes (ve čtvrtek) krátce mluvil. Lockdown už svým způsobem máme, dnešní platná opatření jsou poměrně významná.
Hlavní zpráva, kterou jsem se snažil předat, je, že se nebráním ničemu, ale bráním se rozhodování, které by nebylo na základě exaktních dat, která máme. Proto probíhá diskuse se všemi skupinami, které v ČR modelují danou situaci, proto bude v pátek datová konference, budu se bavit i s ostatními členy vlády o tom, jak se situace vyvíjí.
Kdyby se zdálo, že současná situace není řešitelná jinak než dalším zpřísňováním opatření, já se tomu nebráním. Z dat, která zatím vidím, se zdá, že to nebude nezbytně nutné, ale nechci se k tomu teď vyjadřovat, protože se ta data nějakým způsobem vyvíjejí.
Jak se díváte na nejnovější opatření, například nedělní zavření obchodů nebo noční zákaz vycházení? Dávají podle vás smysl?
Na to, jestli opatření fungují nebo nefungují, si musíme vždy počkat dva týdny. V žádném případě nebudu kritizovat práci svých předchůdců, ale chci, aby další opatření byla transparentnější, aby byla vyhodnocována.
Budu plédovat za to, abychom vždy měli dostatek času a dostatek informací, než budeme opatření zpřísňovat či uvolňovat. Příliš časté změny v této situaci nejsou ani správné, ani bezpečné.
Neobáváte se, že jen několik dní po vašem nástupu do funkce začnou kolabovat nemocnice, a to jak kapacitně, tak personálně?
Z dat, která jsem zatím měl možnost vidět, se zdá, že k přetečení lůžkových kapacit nedojde. Jako riziko vidím problém s kapacitami personálními, v tom se rozhodně shodnu i s panem prezidentem Kubkem.
Zatím se zdá, že i když je to téměř na hraně a i když je zdravotnický personál velmi vytížený a často i přetížený, tak není doba malovat čerta na zeď. Může se to ale změnit, proto také chci, abychom všechna svá rozhodnutí stavěli na údajích. A tyto údaje, které zohledňují volné kapacity, nejen lůžkové, ale i personální, jsou každý den k dispozici.
Hematolog bez politického názoru. Kdo je Prymulův nástupce
Velkým tématem je návrat dětí do škol, zvláště prvních stupňů. Zprvu se vyhlásilo, že se třídy znovu otevřou začátkem listopadu, a to bez ohledu na vývoj pandemie. Pak se ale ukázalo, že na to vláda nemá jednotný názor. Jak to vidíte vy? Mluvil jste už o tom s ministrem školství Robertem Plagou?
Před svým jmenováním jsem nehovořil ani s médii, ani s ostatními ministry. Je to ale jeden z klíčových lidí, se kterými bych chtěl svoje kroky koordinovat. Obecně si myslím, že nebylo nejšťastnější říct, že určitě někdo půjde 2. listopadu do škol, byť to asi bylo dobře míněno. Tuto jistotu neměl nikdo ani v době, kdy se to vyhlašovalo. Bylo to přání, které bychom všichni rádi naplnili.
Já bych se tomu chtěl vyhnout, takže když na mě teď někdo bude tlačit, abych řekl, kdy to bude, tak bych poprosil, abychom byli ještě chvíli zdrženliví. Právě proto, aby vyhlášení, které vydáme společně s ministrem školství, bylo takové, kterému budou lidé věřit. Nechci, aby se učitelům a dětem každý den říkalo něco jiného.
Před časem jste označil covid-19 za horší chřipku, máte na tu nemoc pořád stejný názor?
Tohle se stalo během internetového semináře pro pacientskou organizaci. Koronavirus patří do podobné skupiny jako virus chřipky, ale je těžší. To znamená, ano, koronavirus je něco jako těžká chřipka. Má řadu společných medicínských konsekvencí. Když chcete něco vysvětlit člověku, který nemá medicínské vzdělání, musíte to připodobnit k něčemu, co zná. Chřipku známe všichni, jsou na ni nastavené současné epidemiologické plány, byť se dnes jeví jako nefunkční. Není to žádné podceňování, ale ani přeceňování této nemoci.
Na Blatného jeho kolegové lékaři pějí chválu
Česko je v počtu nakažených koronavirem v přepočtu na obyvatele momentálně na celosvětové špičce. Jak jsme se do takového stavu dostali?
Velmi důležité je srovnání. Všichni žijeme v nějakém čase a domníváme se, že bychom měli srovnávat to, co se ve stejném čase děje jinde. To pro epidemii neplatí. Ta začne a nějakým způsobem probíhá. U nás začala druhá vlna o něco dříve než v řadě ostatních zemí.
Znamená to, že srovnávat naše stávající čísla, kdy druhá vlna epidemie trvá šestý týden, bychom měli jenom s těmi zeměmi, které jsou na tom podobně. Tam bude patřit například Belgie a některé další západoevropské státy. Věřím, že za několik týdnů na tom budeme dobře a jiné země budou mít problém. Nebylo by správné říct, že my jsme dobří a oni jsou špatní. O druhé vlně se mluvilo už od jara. Člověk je ale z principu optimista a často má tendenci věřit v lepší zítřky.
A když vidíte dnešní čísla, jste spíš optimista?
Chcete po mně, abych se vyjadřoval k něčemu, co má nějaký vývoj. Jestli se mě ptáte na víru, tak ano, věřím, že tato země to zvládne. Neumím vám teď přesně říci, jakými kroky to půjde. Dopadne to dobře, jinak to ani dopadnout nemůže.
Necháte si na ministerstvu svého předchůdce Romana Prymulu, aby vám radil?
Nesmírně si pana profesora Prymuly vážím jako odborníka a velmi ocením, když jako expert zůstane v některé z poradních skupin, a takto jsme se i domluvili.
Váš údajný podpis se před časem objevil na internetové petici vyzývající premiéra Babiše k odstoupení. Vy jste to sice už popřel, ale vaše data u podpisu sedí, stejně jako vaší ženy. Skutečně jste ji nepodepsal?
Neumím vám k tomu nic říci, prostě neumím. Obecně se k tomu vyjádřím tak, že jste viděli například můj údajný twitterový účet, který také není můj.
Parodický účet nového ministra Blatného chce večer vypínat elektřinu, lidé tomu věří
Tedy se pod vašimi údaji podepsal někdo jiný?
Je to možné.
Jste nestraník, ale jste nominován za hnutí ANO. To se s vámi zřejmě až do konce funkčního období potáhne.
Kdybych byl proti tomu, tak bych tu funkci nepřijal. Ve vládě je velká část lidí, kteří nejsou straníky, a sám sebe vidím jako trvalého a doživotního nestraníka. Tím se nevymezuji proti konkrétnímu hnutí nebo straně, ale obecně. Snažím se udělat všechno pro to, aby to, co mohu nabídnout, a je o to zájem, bylo využito. Stejně tak udělám všechno pro to, aby moje rozhodnutí nebylo motivováno žádnými stranickými ani politickými cíli.
Určitě nebudete jen „mluvící hlavou“ premiéra Babiše, jak se spekuluje?
Pan premiér se vyjadřuje velice jasně za sebe a já určitě nemám ambice vyjadřovat se za pana premiéra.
Jak se vám bude spolupracovat například se šéfem ÚZIS Ladislavem Duškem či s hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou?
Na ministerstvu zdravotnictví je řada odborníků, mezi které pan profesor Dušek určitě patří. Všechny modely pracují s daty ÚZIS. Pana Duška znám velice dobře z předchozí akademické kariéry, takže s ním se mi bude spolupracovat určitě dobře.
S paní Rážovou jsem mluvil dnes poprvé. Není to o tom, jestli se mi s někým spolupracuje nebo nespolupracuje dobře. Musíme to nastavit tak, aby ministerstvo fungovalo.
Jako ministr zdravotnictví nebudete řešit jen pandemii, je tu spousta jiné agendy. Jaké máte priority?
Covid-19 je jedna z věcí, ale není jediná, to je samozřejmé. Na pořadu dne je jednak dokončení úhradové vyhlášky, i s vědomím, že nemocnice kvůli omezení elektivní péče jsou na tom nyní tak, že nebudou moci naplnit dostatečně kapacity a bude potřeba další, kompenzační vyhlášky. Je to potřeba diskutovat a i plátci zdravotní péče jsou na to nachystáni.
Za podstatné považuji i investice do zdravotnictví. Máme tu evropský projekt REACT, ale víme, že jeho časový horizont je poměrně krátký. Všichni ve zdravotnických zařízeních musí vyvinout maximální možné úsilí, aby se to stihlo. Za normálních okolností by to nebylo tak složité, ale právě teď celou řadu těchto kapacit poutá koronavirus.
Vaše jméno se na jaře objevilo v souvislosti s kauzou v brněnské nemocnici, kde se rodiče dožadovali vpuštění do nemocnice za dítětem a nebylo jim vyhověno. Myslíte si dnes, že jste postupovali správně?
Byla to věc, která byla nakonec vyřešena korektně. Nebudu se vyjadřovat k tomu, jak konkrétní sestra nebo lékař s rodičem komunikovali, jako náměstek jsem ten rok ve funkci řešil desítky stížností. Z principu si myslím, že ve chvíli, kdy je situace složitá, je potřeba zohlednit nejen situaci konkrétního dítěte, ale všech ostatních dětí. O to jsme se snažili. Z mé strany to tehdy nebyl zákaz, ale spíš apel nebo doporučení, aby byla limitace počtu lidí, kteří k dítěti přicházejí na návštěvu.
Všichni bychom si určitě přáli, aby mohli být s dítětem oba rodiče v nemocnici trvale. Naše nemocnice na to ale zatím nejsou připravené a i tam, kde jsou, tak v době počátku koronavirové epidemie byla situace složitější. Nemyslím si, že bych na svém stanovisku měl něco měnit, a věřte mi, že nebylo myšleno kontroverzně.
Právo dítěte na přítomnost rodičů v době hospitalizace je ale přece jen součástí zákona o zdravotních službách.
Tento zákon v žádném případě nepopírám a ani si nejsem vědom toho, že by jej nemocnice porušila.