První rok vlády: Finance nezkrotila, rozpočtový schodek zůstal obří

Většina ekonomů však považuje za chybu zdlouhavé a nakonec plošné poskytování příspěvků na pomoc v energetické krizi všem domácnostem bez ohledu na jejich situaci, jako byl úsporný tarif, který navíc k úsporám ani nikoho nemotivoval.

„Vláda vytvořila zcela nové a plošné dotace pro všechny domácnosti namísto pokračování v adresné pomoci skrze posílený systém sociálních dávek vyplácených jen těm skutečně hodně postiženým,“ řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Posílení tohoto systému by muselo spočívat v pružné valorizaci parametrů, odstranění složitostí, výrazného personálního posílení úřadů práce a v marketingu zpochybňujícím stigma spojené s čerpáním dávek, nicméně i tak by výsledný nepříznivý dopad na české veřejné finance byl daleko menší,“ dodal.

Naopak kladně analytici hodnotí zavedení cenových stropů na elektřinu a plyn pro firmy a domácnosti a také to, že vláda nepřistoupila k zastropování cen paliv, jako to udělalo Maďarsko.

Schodek státního rozpočtu letos i přes vyšší příjmy kvůli inflaci opět přesáhne 300 miliard a i příští rok bude nejspíš podobně vysoký. Náklady na zastropování cen energií chce šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) zaplatit z příjmů z mimořádných odvodů výrobců elektřiny, bank a rafinerií.

Jinak se ale k výraznějším daňovým změnám, které by rozpočtu pomohly trvale, kabinet zatím nerozhoupal. Vyšší progresivní zdanění, které je běžné na Západě, Stanjura dál odmítá.

Do sociální oblasti se promítlo zdražování nejen energií, ale i potravin a většiny dalšího zboží a služeb. Reálné mzdy, a tudíž i životní úroveň, letos klesly nejvíc od vzniku ČR. Průměrná inflace má dosáhnout 15 procent.

Jako hlavní prostředek pomoci lidem si kabinet vybral příspěvek na bydlení, což je sociální dávka poskytovaná lidem, kteří vynakládají na bydlení více než 30 procent svých čistých příjmů. V Praze to až do konce roku bude 35 procent.

Ministerstvu sociálních věcí (MPSV) vedeném Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) se musí přiznat, že žádost o tuto dávku zjednodušilo a že sáhlo i k navýšení normativů, což rozšířilo počet příjemců dávky i její výši. MPSV umožnilo i podávání žádosti přes web.

Na druhou stranu kritici Jurečkovi vyčítali, že se normativy zvyšovaly pozdě a že zjednodušení žádosti včetně dokládání dokladů mohlo být širší.

Také podle nich MPSV mělo dávku více propagovat. Do značné míry jim za pravdu dává to, že o dávku nepožádalo mnoho domácností, které by tak mohly učinit.

Kvůli uprchlické krizi se pak zavedly další dvě dávky, jedna pro ukrajinské uprchlíky, druhá pro domácnosti, které jim poskytují zdarma ubytování. Obě odstartovaly vlnu digitalizování žádostí, nově je tak možné požádat online i o rodičovský příspěvek, přídavky na děti či jednorázovou dávku 5000 Kč na dítě. Jí chtěla vláda domácnostem s dětmi kompenzovat zvýšené náklady na energie či jídlo.

Podle kritiků by v tom ale bylo účinnější zastropování cen energií či snížení DPH na základní potraviny. K tomu prvnímu vláda nakonec sáhla.

Mezi opatření proti drahotě je nutno připočítat i opakované zvýšení životního a existenčního minima, od nichž se odvíjí výše některých dávek a nárok na ně, či dvojí mimořádné zvýšení důchodů, což musela vláda učinit ze zákona.

Kritiku vláda sklidila i za problémy na přetížených úřadech práce, které nestíhaly sociální dávky administrovat a docházelo i k jejich pozdnímu vyplácení.