První lék na alzheimera bude dostupný i v Česku. Ministerstvo vybírá vhodná centra

„Náběh bude pozvolný. Teď vytipováváme místa, kde by bylo možné léčivý přípravek podávat, a řešíme, jak na to připravit lékaře i pacienty,“ předestřel náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Všechny formality včetně stanovení ceny za léčbu a její úhrady ze zdravotního pojištění by podle ředitele japonské společnosti Eisai pro Českou republiku Miloše Živanského mohly být vyřízeny zkraje roku. „Když to bude leden nebo únor 2026, tak to bude skvělý výsledek,“ řekl Novinkám.

Pro pacienty s pokročilejší fází alzheimera je to zásadní moment.

„Tato léčba zpomaluje progresi onemocnění a brání tomu, aby se stav nemocného ve fázi, kdy je člověk ještě soběstačný, nezhoršil natolik, aby už soběstačný nebyl,“ vysvětluje neurolog Jakub Hort, vedoucí kognitivní centrum při neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Motol.

K novému léku by se mohlo nakonec dostat osm až devět tisíc nemocných s mírnou demencí a mírnou kognitivní poruchou, očekává ministerstvo. Původní odhady byly optimističtější, prioritu má bezpečnost.

V Česku žije odhadem 140 tisíc lidí s touto nemocí a očekává se strmý nárůst jejich počtu.

Z nich budou v letošním roce praktičtí lékaři a neurologové postupně vytipovávat vhodné adepty. Preparát ale není určený pro každého s alzheimerem.

U pacientů s dvěma kopiemi genu apolipoproteinu E4 se častěji objevoval jako znepokojivý vedlejší efekt otok nebo menší krvácení do mozku. K doporučení od lékaře se proto takoví pacienti nedostanou, byla to jedna z podmínek, aby mohl být lék v EU schválen. Stejně jako ti, kdo mají velké cévní změny nebo výrazné postižení způsobené nemocí.

Podstatné je, že nejde o tablety. Lék se podává infuzně, a to v pravidelných intervalech. I proto budou muset pacienti docházet opakovaně do vysoce specializovaných neurologických center, kde budou jejich stav důkladně sledovat.

Podmínkou nasazení preparátu je zároveň jak pro lékaře, tak pacienta souhlas se zápisem do evropského registru, v němž se bude průběžný stav každého léčeného sledovat. Aby se nic nezanedbalo a nežádoucí reakce se včas odhalily, čeká pacienty i několik vyšetření přes magnetickou rezonanci.

Japonsko a Spojené státy jsou o krok napřed. Za sebou už mají první tisíce léčených.

Praxe podle Živanského ukazuje, že se nežádoucí účinky objevují méně, než byly zachyceny při klinickém testování. Odkazuje se na nezávislé publikované studie, které sledují efekt léčby v zámoří. A přidává ještě jeden postřeh - zdá se, že čím dřív se začne s léčbou, tím má nejen lepší efekt, ale i nižší riziko, že se nějaké vedlejší efekty objeví.

Zatím není jasné, v jaké míře budou pojišťovny v Česku na léčbu přispívat. Ve Spojených státech totiž stojí kolem 25 tisíc dolarů, v přepočtu by to bylo přes půl milionu korun.

Postupně by se ale mohly objevit další léky, což by přispělo ke snižování cen. „V současnosti probíhá přes 130 klinických studií zaměřených na tzv. nemoc modifikující terapie, které by mohly zásadně změnit přístup k léčbě Alzheimerovy nemoci,“ doplnil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.