Prvňáků je méně, na vysokých školách přibývají cizinci

„Počet prvňáků už třetí rok v řadě mírně klesá. Je to dáno poklesem porodnosti v předcházejícím období, ale celkově počty žáků stále narůstají,“ řekla Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. Silné ročníky teď míří na druhý stupeň. „Za pár let můžeme očekávat, že skončí nárůst žáků v druhém stupni a ředitelům skončí starosti s neustálým navyšováním kapacit,“ uvedla Chodounská.

Mateřské školy navštěvovalo v loňském školním roce 365 tisíc dětí, toto číslo se posledních pět let příliš neměnilo. Ztrojnásobil se ale počet cizinců ve školkách, loni jich bylo 12 tisíce, což činí 3,3 procenta ze všech dětí. Do základních škol loni chodilo 26,5 tisíc cizinců (2,8 procenta). V mateřských i základních školách převažovaly ukrajinské, vietnamské a slovenské děti. „Největší podíl cizinců ve školách je v Praze, kde je vysoký podíl dětí i z evropských zemí mimo EU,“ řekla Chodounská, podobná situace je podle ní v Karlovarském kraji.

Střední školy loni navštěvovalo 424 tisíc žáků, z toho 31 procent gymnazistů a 44 procent studentů odborných středních škol s maturitou. Odbornému vzdělávání zakončenému výučním listem se věnovalo 21 procent žáků středních škol.

„Gymnázia studovaly hlavně dívky, které tvořily tři pětiny. Oproti tomu v učebních oborech zaznamenáváme dvě třetiny chlapců,“ řekla Vendula Kašparová z ČSÚ. „Dívky na středních odborných školách často inklinují k tomu udělat si maturitu v nástavbovém studiu,“ doplnila Kašparová.

Na celkem 58 vysokých školách v loňském roce studovalo 289 tisíc studentů, jejich počty se snižují. „Za deset let ubylo na vysokých školách 100 tisíc studentů,“ řekla Kašparová. Pokles se ovšem netýká cizinců. „Počet cizinců na vysokých školách trvale roste, celkově narostl o jednu třetinu. Nejvýraznější je nárůst na veřejných vysokých školách, kde se loni zvedl z osmi na šestnáct procent,“ dodala.

Na uměleckých konzervatořích, kterých je v ČR celkem 18, studovalo loni 3836 žáků, z toho tři čtvrtiny v hudebních oborech.

Mzdy učitelů podle statistik ČSÚ stále rostou a v posledních třech letech se tempo růstu zvyšuje. V mateřských školách, kde drtivě převažují ženy, stouply mzdy od roku 2012 o 11 tisíc korun, průměrná výplata je dnes 33,5 tisíce hrubého. Na základních a středních školách mají dnes učitelé v průměru 41 tisíc měsíčně, o 15 tisíc korun více než před osmi lety.

Uplynulý školní rok byl velmi netypický kvůli protiepidemickým opatřením v důsledku koronavirové pandemie. V polovině března se zavřely školy, některé se až do prázdnin neotevřely vůbec a musely vzdělávat žáky na dálku. „Podle průzkumu České školní inspekce se do distančního vzdělávání zapojila naprostá většina žáků. Největší problém nastal u žáků středních škol bez maturity, kde se online komunikaci nepodařilo navázat u více než pětiny z nich,“ řekla Chodounská. Oproti tomu na gymnáziích se do distanční výuky nezapojily pouhá čtyři procenta studentů.

„Mezi hlavní příčiny, proč se učitelé nedokázali s některými dětmi online spojit, uvádějí chybějící vybavení, nedostatečné připojení a také chybějící motivaci u žáků středních škol,“ vysvětlila Chodounská. „Někdy byl problém podpora ze strany rodiny, které v té době řešily osobní a pracovní záležitosti. Nejhorší byla situace ve vyloučených lokalitách,“ uvedla.