Článek
„Chci, aby dcera šla do školy v sedmi, protože bude vyspělejší, lépe jí to půjde, nebude mít problémy a vynikne, budu žádat odklad,“ řekla Právu třicetiletá Petra.
To, že stále více rodičů žádá odklad nástupu do první třídy, potvrzují pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. K získání odkladu je totiž třeba doporučení lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
„Žádosti o odklady, pokud k nim není závažný důvod, nejsou správným trendem. V šesti letech mají děti schopnost jít do školy,“ říká přední dětský psychiatr Petr Pöthe. V některých odkladech nástupu do škol je podle něj možné spíše vidět snahu rodičů, aby děti uspěly ve škole. Starší děti totiž mají před svými mladšími vrstevníky určitou výhodu. „Často je to snaha rodičů uspět přes dítě. Tyto děti jsou někdy spíše narcistickou investicí rodičů, kteří jim trochu paradoxně nedovolují vyrůst,“ uvedl.
Babičky musí pracovat
„Rodiče chtějí dětem dopřát delší dětství. Nástupem do školy totiž začnou nejen dětem, ale i rodičům dlouhá léta naplněná povinnostmi. Začátek školy vyžaduje od rodičů maximální časové nasazení a podporu prvňáčka.
Navíc s prodlužující se dobou odchodu do důchodu ubývá logicky volných babiček. Místo starostí o vnoučátka musí ještě pracovat,“ upozorňuje politoložka Martina Hronová.
Řada rodičů navíc není pro pracovní nasazení schopná servis prvňáčka zajistit.
A proto usilují o to, aby v poradně dostali doporučení k odkladu školní docházky.
"Ne všem automaticky vyhovíme. Řadu žádostí nedoporučíme, pokud nejsou skutečně závažné důvody," říkají pracovníci pedagogicko-psychologických poraden.
Kdy je odklad správný
„Jiná situace je u dětí, které trpí poruchami soustředění. U nich může odklad vyrovnat jejich handicap,“ zdůrazňuje Pöthe.
"V populaci je stále více dětí, které mají poruchu, poruchu chování, poruchu učení, už ve školce navštěvují logopedii či grafomotorické kurzy," potvrzuje Hronová.
Není to ani tak tím, dodává psychiatrička Dana Kertézsová, že by populace byla „nemocnější“, ale tím, že dokážeme včas rozeznat a sledovat problémy a poruchy, které se dříve vysvětlovaly obecně tím, že dítě je zlobivé či zaostalé. Někdy skončilo pro poruchu čtení v pomocné škole.
Nezastupitelná role školek
„Rodiče o odklad žádají, když je upozorní na možné problémy učitelka z mateřské školky nebo sami vidí, že dítě má problémy,“ říká Alena Kostelná z ostravské pedagogicko-psychologické poradny.
Podle statistik České školní inspekce odklad povinné školní docházky nejvíce iniciují mateřské školy (v 52 procentech), následují rodiče (ve 43 procentech) a pedagogicko-psychologické poradny (ve 13 procentech případů).
Když se ale začne s dítětem, které by mohlo mít ve škole problémy, pracovat včas, třeba na upozornění učitelek ze školky, není odklad nutný.
„Petr se narodil s problémy, a než šel do školy, bylo nám doporučeno, aby chodil na grafomotorické kurzy do pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 9. Byly skvělé, rozcvičil si zápěstí, ruce a v první třídě už levou rukou krásně psal. Později jsme chodili na nápravu českého jazyka, s podporou naší školy a poradny syn nastoupil do školy v 6,5 roku bez odkladu a ve škole se mu v rámci možností s jeho dysgrafií daří, dokonce je nejlepší ve třídě z přírodopisu. Chtěla jsem, aby šel do školy s dětmi, se kterými chodil do školky,“ říká Miroslava, maminka dnes jedenáctiletého Petra.
„V poradně mi doporučovali odklad školní docházky pro syna, který byl stydlivý, nechtěl komunikovat a s každým navazoval déle kontakt. Vím, že by to nemělo smysl, protože za prodloužený rok ve školce by nic nedohnal," říká Alexandra, matka dnes už čtrnáctiletého Patrika.
Ne každý problém pro odklad
„Už ve školce nás odchytla logopedka, že syn špatně říká sykavky, ale později se ukázalo, že problém je spíše dán postavením zubů – vyřešila to rovnátka," popisuje svou zkušenost další z maminek.
"Máme ale i opačnou zkušenost,“ říkají pracovníci pedagogicko-psychologické poradny z Opavy. „Někdy rodiče chtějí, aby dítě, kterému chybějí do šesti let dva tři měsíce, šlo do školy dříve. Většinou je to tam, kde mají dobré poznatky ze školy, škola má dobrou pověst, umí s prvnáčky pracovat.“
Pro rozhodnutí, zda dítě má jít později do školy, je rozhodující emoční, sociální a funkční zralost a zkušenost s kolektivem, čemuž jednoznačně napomáhá předškolní zařízení.