Článek
Říjnové parlamentní volby po napínavém souboji vyhrála koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta hlasů, což stačilo na 71 mandátů.
Jako druhé skončilo s 27,12 procenta hnutí ANO dosavadního premiéra Babiše, na počet křesel ovšem ANO kvůli novému způsobu přepočtu hlasů vítěze porazilo, když získalo 72 mandátů.
Do Sněmovny se na třetím místě dostala také koalice Pirátů a STAN s 15,62 procenta a 37 mandáty. A jako poslední hranici pěti procent překonalo hnutí SPD Tomia Okamury s 9,56 procenta, což stačilo na 20 křesel.
FOTO: Volby 2021 – radost i zklamání ve volebních štábech
ČSSD, která je spolu s hnutím ANO v dosluhující vládě, se do Sněmovny nedostala, získala 4,65 procenta hlasů. Poprvé od revoluce se do dolní komory parlamentu nedostali ani komunisté, těm dalo svůj hlas jen 3,6 procenta voličů.
Konečné výsledky příliš nekorespondují s předvolebními průzkumy veřejného mínění, které agentury začínají v pravidelných intervalech zveřejňovat již několik měsíců před volbami.
Pro srovnání se pojďme podívat na poslední predikce relevantních agentur ze závěrů kampaní.
| Výsledek voleb | STEM(3. 10.) | Kantar(26. 9.) | Median(7. 9.) | CVVM(30. 7.) | |
| SPOLU | 27,79 % | 21,4 % | 23 % | 21 % | 21,5 % |
| ANO | 27,12 % | 27,3 % | 24,5 % | 27 % | 23,5 % |
| PirSTAN | 15,62 % | 17,4 % | 20,5 % | 20,5 % | 21 % |
| SPD | 9,56 % | 12,3 % | 11,5 % | 9 % | 9 % |
| ČSSD | 4,65 % | 4,4 % | 4,5 % | 4,5 % | 6,5 % |
| KSČM | 3,6 % | 6,5 % | 5 % | 6 % | 8 % |
Agentura STEM zveřejnila poslední průzkum 3. října, tedy pět dní před otevřením volebních místností.
Vítězem by se podle ní stalo hnutí ANO s 27,3 procenta hlasů. Koalice SPOLU měla získat 21,4 procenta, koalice PirSTAN 17,4 procenta, SPD 12,3 procenta, KSČM 6,5 procenta a ČSSD pod hranicí vstupu do Sněmovny 4,4 procenta hlasů.
Agentura Kantar to v průzkumu zveřejněném 26. září viděla následovně: ANO (24,5), SPOLU (23), PirSTAN (20,5), SPD (11,5), KSČM (5) a ČSSD (4,5).
Agentura Median na začátku září zveřejnila tyto výsledky: ANO (27), SPOLU (21), PirSTAN (20,5), SPD (9), KSČM (6) a ČSSD (4,5).
Volby 2021: Jak volily kraje
CVVM na konci července pak zveřejnila následující výsledky průzkumu: ANO (23,5), SPOLU (21,5), PirSTAN (21), SPD (9), KSČM (8) a ČSSD (6,5).
Co agentury odhadly a co ne?
Průzkumy odhadly několik trendů, které se následně i ve volbách projevily. Z průzkumů bylo po delší dobu patrné, že koalice Pirátů a STAN s blížícími se volbami postupně a kontinuálně ztrácí.
Agentury relativně přesně odhadly také preference hnutí ANO. Stejně tak jim vyšly odhady volebního výsledku u ČSSD, tedy že skončí těsně pod hranicí vstupu do Sněmovny. U SPD trefily, že bude mít okolo 10 procent.
V čem se ale naopak agentury netrefily, je odhad vítěze voleb. Nikdo z nich také nepředpovídal propad komunistů pod hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Novinky se proto obrátily na několik politologů s dotazy, proč předvolební průzkumy nevyšly.
„Průzkumy zachytí náladu přibližně dva týdny před volbami, byť jsou výsledky zveřejněny týden před volbami. Říkají fakticky, jak by dopadly volby, kdyby se konaly v tu chvíli,” vysvětlil pro Novinky obecný rozdíl mezi volebními výsledky a průzkumy agentur politolog z Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor.
Ten se v letošních parlamentních volbách podílel jako konzultant na kampani SPOLU.
Cítíme smutek a hněv. Bartoš přiznal chyby
Poslední předvolební průzkumy se mohou ze zákona zveřejňovat pár dní před volbami, pak nastává moratorium až do voleb, kdy žádná predikce vyjít nesmí.
V tomto období přitom dochází u nezanedbatelné části voličů k rozhodnutí, komu dají svůj hlas, což se právě může projevit rozdílným výsledkem voleb proti průzkumům.
Projevuje se rozhodování na poslední chvíli
„Velká část voličů, čtvrtina až třetina, se rozhoduje v posledních dvou týdnech volební kampaně. Ty průzkumy pak nemají možnost zachytit to rozhodování nerozhodnutých voličů,” míní Gregor.
Rozhodování na poslední chvíli pak podle něj může být i jedním z důvodů, proč průzkumy nenaznamenaly větší přesuny části voličů koalice PirSTAN ke koalici SPOLU.
„Pokud přesvědčený volič PirSTANu přestal koalici podporovat z nějakých důvodů, tak se přesunul nejprve do skupiny nerozhodnutých voličů, co volit chtějí, ale ještě neví koho. Takových bylo těsně před volbami řekněme pět až deset procent,” odhaduje Gregor.
„Ti od PirSTANu se nejprve zařadili do této skupiny, a až když se volby přiblížily a viděli nějakou náladu ve společnosti a na sociálních sítích, tak se rozhodli, že budou volit třeba koalici SPOLU,” dodal Gregor.
Jeho kolega z Masarykovy univerzity Otto Eibl má za to, že voliči Pirátů a STAN mohli zamířit v určitých případech i k Babišovu hnutí ANO či nakonec k volbám nemuseli dorazit vůbec.
Volby vyhrálo SPOLU, ANO druhé. KSČM a ČSSD mimo Sněmovnu
„Nebyly to spojené nádoby. Velmi často se říkalo, že to je stejný bazén voličů, ale očividně to tak úplně nebylo. Když někdo odešel od Pirátů, tak cílový přístav klidně mohlo být i ANO, nemuselo to být jen SPOLU,” řekl Novinkám politolog Eibl.
Velký vliv na konečný výsledek, který průzkumy nepředpokládaly, mohla mít též jakási snaha voličů nepromarnit hlas a zároveň se vymezit vůči současné vládě a osobě Andreje Babiše.
Podpora pro nejsilnějšího vyzyvatele
„Těsně v závěru kampaně bývá dost často určujícím prvkem, že pokud voliči nejsou spokojeni s lídrem, jako je Andrej Babiš, tak zvolí toho, kdo má největší šanci ho porazit,” míní Gregor.
„To se ukazovalo už někdy od září, že tu větší pravděpodobnost má koalice SPOLU než koalice Pirátů a STAN. Hlasovali tak pro SPOLU,” doplnil Gregor.
Podobně si překvapivé vítězství vysvětluje i politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
„Agentury možná mohly předpokládat, že jedna z těch dvou koalic strhne část voličů na svou stranu, protože se ukáže, že ona jediná je schopná, a mám na mysli SPOLU, být skutečným soupeřem Babišovi,” podotkl Mrklas.
Jak již bylo zmíněno, předvolební průzkumy v drtivé většině nepředpokládaly ani to, že komunisté vypadnou ze Sněmovny, protože nezískají potřebných pět procent hlasů.
I zde podle Gregora mohla sehrát roli nejistota jejich voličů, zda se KSČM dostane přes pět procent.
Strany dostanou od státu za volby přes půl miliardy
„Může to být tak, že si voliči KSČM nebyli jisti, že se jejich strana dostane do Poslanecké sněmovny a nechtěli, aby jejich hlas propadl, takže se na poslední chvíli rozhodli volit Andreje Babiše. Pokud Babiš naplňoval program, který chtěla ČSSD a KSČM, tak proč by lidé volili tyto strany, u nichž nebyla jistota, že se dostanou do Sněmovny,” předestřel Gregor.
Komunistům voliči utekli nebo nepřišli
Podle dalších odborníků mohla komunistům část voličů na poslední chvíli sebrat i protestní hnutí, jakými jsou SPD či Volný blok, který ve volbách neuspěl.
To, že se v letošních volbách průzkumy veřejného mínění úplně netrefily, není výjimkou. Stalo se tak například i v minulých parlamentních volbách v roce 2017.
Tehdy poslední průzkum provedla agentura Median a vyšel šest dní před zahájením říjnových voleb. Vítěznému hnutí ANO agentura předpovídala zisk 25 procent hlasů, nakonec ale strana současného premiéra Babiše posbírala 29,6 procenta.
Druhá ODS dostala 11,3 procenta hlasů, Median ji měl až na pátém místě se ziskem 9 procent. Třetí Piráti (10,8 procenta) měli podle agentury skončit šestí se ziskem 8,5 procenta. Následovala SPD s 10,6 procenta (podle průzkumu měla být čtvrtá s 9,5 procenta).
Jak ČSSD přišla o voliče
Dále se umístila KSČM s 7,7 procenta (podle průzkumu třetí s 10,5 procenta), ČSSD se 7,3 procenta (podle Medianu měla být druhá s 12,5 procenta), KDU-ČSL s 5,8 procenta (sedmá s 6,5 procenta), TOP 09 5,3 procenta (osmá s 6,0) a STAN s 5,2 procenta (Median hnutí přiřkl 4 procenta a „nepustil” ho do Sněmovny).
