Průzkumy se letos u prezidentské volby nezmýlí, míní odborníci

„Drtivá většina agentur, které publikují výsledky, je důvěryhodná. Průzkumy vycházejí plus minus podobně, tři kandidáti, Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, mají větší podporu než jiní,“ řekl Novinkám Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Dohromady se voleb účastní devět kandidátů. Mezi prvními třemi a podle průzkumů čtvrtým Pavlem Fischerem je však dle agentur často rozdíl okolo 20 procentních bodů.

„Tentokrát je to pro kandidáty na čtvrtém až devátém místě beznadějné. Ať chceme nebo nechceme, souboj je o tom, jestli bude prezidentem Andrej Babiš. Lidé, kteří mají rádi Babiše, nemají důvod hlasovat pro někoho jiného. Lidé, kteří Babiše nechtějí, přemýšlejí, kdo by byl nejsilnější Babišův protivník,“ míní Kostelecký.

Jinými slovy, lidé budou letos často volit „proti někomu“, nikoliv „pro někoho“. Takoví lidé se podle Kosteleckého rozhodují právě podle průzkumů, chtějí totiž toho kandidáta, který bude mít největší šanci porazit pro ně nepřijatelného soupeře.

„V minulé volbě to bylo vidět, když se mezi prvním a druhým kolem zvýšila volební účast, což se skoro nikdy nestává. Motivace lidí, kteří přišli až do druhého kola a nevolili v prvním, byla zabránit, aby se stal prezidentem Jiří Drahoš,“ dodal Kostelecký.

Politolog Sokol předpokládá, že druhé kolo prezidentské volby bude napínavé. „Jsme svědky toho, že se v médiích běžně uvádí, že Babiš prohraje s každým protikandidátem v poměru 60 ku 40, ale zapomíná se na to, že je tu asi 34 procent nerozhodnutých voličů, alespoň podle předvánočního průzkumu agentury STEM. To by pak mohl být obrázek úplně jiný než výsledek 60 ku 40,“ řekl Novinkám.

Podle Sokola karty ještě úplně rozdány nejsou. Vliv mohou mít i velké televizní předvolební debaty, které se odehrají v posledních dnech před volbami.

„Kdyby v nich někdo ze slabších kandidátů zásadně zazářil, tak by šanci mít mohl. Ti favorizovaní kandidáti nemají silnou vazbu s voliči. Jsou to lidé, kteří se sami rozhodli kandidovat a nereprezentují žádný jednoznačný politický nebo společenský proud. Pořadí by se mohlo změnit, pokud by se stalo, že by např. Pavel Fischer zazářil a jeho dva hlavní konkurenti Pavel a Nerudová vyhořeli,“ podotkl Sokol.

Že by se zopakovalo podobné překvapení jako u voleb v roce 2013, kdy se do druhého kola probojoval Schwarzenberg, jemuž tehdy agentury přisuzovaly podporu okolo 6 až 9 procent, a nakonec získal v prvním kole přes 23 procent, však není podle Kosteleckého pravděpodobné. Průzkumy totiž žádné trendy v růstu preferencí než tří zmíněných favoritů neukazují.

Sociolog míní, že nejpřesnější budou výsledky posledních předvolebních průzkumů, které mohou být zveřejněny nejpozději tři dny před volbami.

Ani sociolog Libor Prudký neočekává, že volby hlavy státu dopadnou výrazně jinak, než jak předpovídají výzkumy. „Jsou korektní. Nevím o agentuře, která by dělala průzkumy volebních preferencí na zakázku. Šance, že by někdo čtvrtý vyletěl nahoru jako kometa, je velmi nepravděpodobná. Myslím, že ta trojka (Pavel, Nerudová a Babiš – pozn. red.) bude mít ve volbách nejvíc hlasů,“ řekl Novinkám.

Nevěří ani, že by s počty výrazně zamíchali dosud nerozhodnutí voliči. „Existuje pravidlo, že lidé jsou neradi, když jejich hlas proletí komínem. To znamená, že jsou ochotní přidávat se na velkou hromadu,“ dodal Prudký. „Základní podíly se nezmění. Mně by se líbilo, kdyby to bylo jinak, ale bohužel. Preference ukazují výzkumy dlouhodobě, a o to jsou přesvědčivější,“ uzavřel.

Volby hlavy státu se konají v pátek a sobotu 13. a 14. ledna, druhé kolo pak o dva týdny později.