Článek
Správce kostela Vladimír Kelnar Radiožurnálu řekl, že zatím se nic přesně nezjistilo. Co nejdříve by mělo být odkryto několik částí podlahy a dohady by se měly definitivně vyvrátit, či potvrdit, řekl Kelnar rozhlasu.
Správce kostela Vladimír Kelnar Radiožurnálu řekl, že zatím se nic přesně nezjistilo. Co nejdříve by mělo být odkryto několik částí podlahy a dohady by se měly definitivně vyvrátit, či potvrdit, řekl Kelnar rozhlasu.
Správce kostela Vladimír Kelnar Radiožurnálu řekl, že zatím se nic přesně nezjistilo. Co nejdříve by mělo být odkryto několik částí podlahy a dohady by se měly definitivně vyvrátit, či potvrdit, řekl Kelnar rozhlasu. "Jde o stále předběžnou hypotézu," řekl Vladimír Kelnar z týnské farnosti, pod kterou svatý Haštal spadá. Místo nového zájmu se nachází o jeden metr dál od toho původně označeného. "Abychom předešli dalším spekulacím ohledně hrobu české světice, chceme, aby co nejdřív došlo k odkryvu několika částí podlahy a definitivně tak vyvrátit, či potvrdit panující dohady," dodal Kelnar.
Správce kostela Vladimír Kelnar Radiožurnálu řekl, že zatím se nic přesně nezjistilo. Co nejdříve by mělo být odkryto několik částí podlahy a dohady by se měly definitivně vyvrátit, či potvrdit, řekl Kelnar rozhlasu. "Jde o stále předběžnou hypotézu," řekl Vladimír Kelnar z týnské farnosti, pod kterou svatý Haštal spadá. Místo nového zájmu se nachází o jeden metr dál od toho původně označeného. "Abychom předešli dalším spekulacím ohledně hrobu české světice, chceme, aby co nejdřív došlo k odkryvu několika částí podlahy a definitivně tak vyvrátit, či potvrdit panující dohady," dodal Kelnar.
"Není vše ztraceno, skutečně se nám podařilo naměřit jiné místo v těsné blízkosti podesty na levé straně, to místo by mělo přesně odpovídat parametrům místa, které jsme původně hledali," řekl Vrzal.
Umístění hrobů je nejasné
Hrob svaté Anežky České se již několik staletí považuje za ztracený. Existuje několik teorií o tom, kde by se mohl nalézat.
Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím a zejména pro český národ má velký symbolický význam. Již od 15. století se připomíná proroctví, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".
Dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské Anežka Přemyslovna zvaná také Anežka Česká se stala patronkou českých zemí díky své solidaritě s chudými.
Po smrti roku 1282 byla pohřbena na svém působišti v pražském klášterním chrámu Na Františku. Její ostatky byly později přemístěny, ale není známo kam. Podle některých dohadů je odnesly řádové sestry prchající před husitským běsněním.
Generální pardon pro Anežku
Z jejích ostatků zůstal údajně zachován jen zbytek spodní čelisti, která je v El Escorialu u Madridu, jeho pravost ale není potvrzena. Poslední zub z ní věnoval španělský král Juan Carlos v 90. letech vídeňským křižovníkům s červenou hvězdou a část z této čelisti má svatovítská kapitula.
Anežka Česká
Anežka Česká je patronkou nemocných, chudých a trpících. Bývá znázorňována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou.
Anežka se v roce 1989 stala první českou světicí od roku 1720, kdy byl kanonizován Jan Nepomucký.
Za blahoslavenou ji prohlásil až v roce 1874 papež Pius IX., a to zásluhou pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberka.
Kanonizaci provedl papež Jan Pavel II. ve Svatopetrské katedrále v Římě 12. listopadu 1989. Této historické události se v době, kdy v Československu vládl komunistický režim, účastnilo téměř 10 tisíc poutníků z Československa.
V České republice je slaven svátek sv. Anežky 13. listopadu v souvislosti s jejím svatořečením 12. listopadu.
V klášteře Na Františku, který je dnes po ní zván Anežský a který je považován za první gotickou stavbu v Čechách, v současné době vystavuje své sbírky Národní galerie.
O její kanonizaci začala usilovat už její praneteř Eliška v roce 1328. Proces brzdilo i podle některých zdrojů ne zcela legitimní manželství jejích rodičů v době Anežčina narození. Hlavním důvodem průtahů byla ale také právě nemožnost objevit její ostatky. Dnes už existence ostatků není nutná, lze udělit generální pardon, který dostala i Anežka.
