Článek
Právo položilo i další otázky, které štěpí politickou scénu – například názor na minimální mzdu nebo příchod cizinců na práci.
Zákon o obecném referendu měla v programu dosluhující vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), nakonec se však k jeho schválení nedostala.
Pro tento prvek přímé demokracie se v průzkumu vyslovilo 88,4 procenta respondentů, ačkoliv jen 35,6 procenta se přiznalo, že se referenda v minulosti zúčastnili. V Česku je možné referendum místní a krajské.
Negativní názor převládá ve společnosti v otázce na přijetí eura a vstupu České republiky do eurozóny. Proti je 85,2 procenta populace, přičemž 51,5 procenta říká „určitě ne“. Kladný postoj k přijetí evropské měny chová 14,8 procenta Čechů, z toho 4,6 procenta chce euro „určitě“.
Cizinci na práci? Pro je polovina
Takřka napůl je česká společnost rozdělená v otázce, zda by stát měl přijímat cizince na práci. „Zcela“ souhlasí s přijímáním zahraničních pracovníků jen šest procent lidí, 13,9 procenta souhlasí a 31,4 procenta „spíše“ souhlasí. Zbylých 48,8 procenta lidí je proti, z toho 14 procent „zcela“.
Slovní přestřelka kvůli pracovníkům ze zahraničí proběhla v uplynulých dnech mezi ministrem zahraničí a lídrem ČSSD Lubomírem Zaorálkem a šéfem ANO a bývalým ministrem financí Andrejem Babišem.
Zatímco Babiš by chtěl příchodem cizinců zalepit volná pracovní místa, o která Češi nemají zájem, Zaorálek se obává, že by levná pracovní síla snížila cenu práce v celé zemi. Tisíce zahraničních pracovníků pobírajících nejnižší mzdu by navíc podle lídra soc. dem. ohrozily bezpečnost v zemi.
Téměř tři čtvrtiny dospělých (72 procent) v průzkumu deklarovaly znalost minimální mzdy. Z nich poté 92,1 procenta souhlasilo s tím, aby byla tato mzda od ledna 2018 zvýšena na 12 200 korun. Skoro 60 procent souhlasí „zcela“, 20,3 procenta souhlasí a 12,1 procenta „spíše“ souhlasí. Striktně proti tomu se vyjádřilo 2,2 procenta lidí, celkově nesouhlas vyjádřilo 7,9 procenta lidí.
Právo si nechalo zjistit i postoj Čechů k elektronické evidenci tržeb, kterou chtějí po volbách některé pravicové strany zrušit a jiné alespoň změnit. O existenci EET je informováno 99,3 procenta lidí, ukázal průzkum. Skoro tři pětiny (57,5 procenta) respondentů si ji přeje zachovat, 31 procent ji chce zrušit a 11,5 procenta neví.
Průzkum společnosti Datamar proběhl mezi 5. a 11. říjnem na vzorku jednoho tisíce respondentů.