Průměrné platy ve státní správě: rozdíl až 20 tisíc

Z ministerstev je na tom léta nejhůř kultura. I po zvýšení o tři procenta tu bude nejnižší průměrný hrubý plat ze všech institucí – 23 425 Kč. Průměr ministerstva pro místní rozvoj přitom dosáhne 43 805 Kč. Průměrný plat v Česku dosáhl podle ČSÚ ve druhém čtvrtletí 26 287 korun.

Absolutním rekordmanem je Technologická agentura, kde má v příštím roce dosáhnout průměrný plat 45 741 korun. Následuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost, kde to bude jen o sedm set korun méně.

Celkově dosáhne průměrný plat na ministerstvech a v jejich příspěvkových organizacích příští rok 26 603 Kč. Započítáni jsou v tom nejen úředníci podle zákona o státní službě, ale i zaměstnanci, kteří spadají dál pod zákoník práce. Třeba řidiči, uklízečky, kuchařky, ale i tzv. političtí náměstci, mluvčí nebo poradci.

Lépe na tom budou zaměstnanci ostatních státních úřadů a institucí, kde průměrný plat celkově bude vyšší o deset tisíc. I zde ale dosahuje rozdíl mezi jednotlivými institucemi dvacet tisíc korun. Více než čtyřicet tisíc bude průměrný plat v šesti z nich – vedle Technologické agentury a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je to v Národním bezpečnostním úřadu, Generální inspekci bezpečnostních sborů, NKÚ a v Akademii věd.

Pod průměrem je katastrální úřad nebo Ústav pro studium totalitních režimů, kde se platy pohybují kolem 25 tisíc korun.

Nad těmito obrovskými rozdíly kroutí hlavou i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který každý rok čelí náporu šéfů úřadů, aby jim přihodil na platy co nejvíc. „To je bohužel historický fakt, který pořád kritizuji. V minulosti tam, kde byl silný ministr, tak si své protlačil a peníze na platy získal. Už několikrát jsem navrhoval, abychom si ve vládě i v koalici na to sedli a řekli si, co s tím,“ posteskl si Babiš Právu.

Nepoměr mezi průměrnými platy ve státních institucích je podle Babiše neodůvodnitelný. Podle něho se to ale jen těžko někdy podaří změnit, protože tím, jak se platy ve státní správě navyšují o procenta, není šance rozdíly vyrovnat.

„To nejde srovnat při koaličním vládnutí, protože každý ministr bojuje za svůj resort, každý ministr to bere jako svoje teritorium, jako svůj majetek, svůj rozpočet a nějaký společný tým neexistuje,“ prohlásil vicepremiér. Přesto letos udělal vstřícný krok právě vůči kultuře a na platy přihodil navíc 100 miliónů. Podělí se o ně 6500 zaměstnanců 29 příspěvkových organizací resortu. Díky tomu se v některých podaří navýšit plat až o osm procent.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) považuje situaci v resortních platech za alarmující a nespravedlivou a vylepšení má za prioritu.

„Podařilo se mi vyjednat sto miliónů na zvýšení platů pro zaměstnance příspěvkových organizací. To jsou z velké části vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou jakoby trestáni za to, že mají svou práci rádi,“ řekl Právu Herman.

„Poznal jsem řadu kastelánů, kteří ze svého dávají do památek i třeba své vlastní artefakty, aby ty objekty byly co nejhezčí. Ti lidé prostě musí být oceněni,“ dodal ministr. Podotkl, že dlouhodobě podfinancovaná je i oblast živého umění. Jak dodal, kulturu nelze jako v minulosti chápat jen jako nadstavbu, ale jako investici, která se vrátí. Podle něho třeba koruna vložená do památkových objektů se vrátí třikrát.

Připomněl i kinematografii, která z osmi set miliónů z filmových pobídek dokázala vytvořit dvě až tři miliardy korun. Připustil, že mezi příspěvkovými organizacemi jsou velké platové rozdíly. Ty, které jsou na tom nadprůměrně, ale jmenovat nechtěl.

I podle unijních pravidel by nerovnosti v odměňování neměly existovat, neboť všechny členské státy mají vytvářet vyrovnané životní i pracovní podmínky.

Tedy i odměňování ve státní správě by mělo být takové, aby nebyly neospravedlnitelné rozdíly mezi lidmi odměňovanými ze státního rozpočtu, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci.