Průlomový zákon o hromadných žalobách by měl platit už letos

„V dnešní době často dochází k situacím, kdy z jedné protiprávní činnosti je zasažena větší skupina osob. V procesním světě se musí soudy s jednotlivými případy vypořádat v samostatných řízeních. Cílem návrhu zákona je umožnit spojení těchto řízení do jednoho, čímž se uspoří náklady státu i účastníků řízení,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle advokáta Jaromíra Císaře by mohl zákon pomoci například v podobných případech, jako byl ten skupiny Bohemia Energy, která v roce 2021 oznámila konec dodávek pro zhruba 900 tisíc odběrných míst. Její zákazníci se pak ocitli v režimu dodavatele poslední instance (DPI), což jim výrazně zdražilo účty za energie.

„Návrh zákona ale zatím nestanovuje dobu zpětné účinnosti, jestli bude možnost uplatňovat od účinnosti zákona i nároky spotřebitelů, které vznikly před řadou let. Slovenský návrh povoluje nároky před třemi roky účinnosti zákona, což mi přijde dost dlouho. Je to důležitá věc, která by se měla promyslet,“ řekl Císař.

Návrh byl vytvořen podle směrnice o zástupných žalobách Evropské unie, jež ukládá členským státům přijetí kolektivního soudního řízení za účelem zlepšení vymáhání práv spotřebitelů. Podle návrhu, který má redakce Práva k dispozici, se k hromadné žalobě budou poškození připojovat, jedná se tedy o takzvaný přihlašovací režim. Skupina bude muset mít minimálně 20 poškozených.

Původní návrh, jejž se před téměř šesti lety pokusil zavést bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), totiž počítal s odhlašovacím režimem. Při něm jsou do žaloby automaticky přihlášeni všichni poškození.

„Byl zvolen vhodnější přihlašovací režim. V případě odhlašovacího by v žalobách uměle figurovalo spoustu lidí, kteří ani nemají tušení, že se za ně vede žaloba. Přihlašovací režim nevyžaduje velkou aktivitu spotřebitele, aby se účastníkem žaloby stal, musí jen prokázat vůli,“ konstatoval Císař.

Podle něj zákon pomůže především v případech, kdy se samostatné soudní spory spotřebitelům kvůli malým částkám nevyplatí – a ti rezignují.

S přihlašovacím režimem ale nesouhlasí spotřebitelská organizace dTest. Podle její ředitelky Eduardy Hekšové aktivní přihlašování povede k nižšímu počtu zúčastněných poškozených.

Návrh stanovuje takzvaný status neziskové osoby, tedy organizace, která skupinu poškozených v řízení zastupuje. Ochranné společnosti budou muset splnit kritéria ministerstva průmyslu a obchodu a zapsat se do seznamu vedeného Evropskou komisí. Jednou z nich by měl být i dTest.

Ředitelka dTestu Hekšová potvrdila, že jakmile bude mít možnost, žádost o zapsání na seznam podá. „Přihlašovacím systémem se ale takovým organizacím zvyšují náklady už v prvotní fázi řízení spočívající ve vyhledávání poškozených osob, zjišťování informací, získávání podkladů a vysvětlování nutnosti registrace,“ podotkla.

Dodala, že neziskové osoby také budou přebírat celou odpovědnost soudního řízení. V případě prohry by tak samotné organizace musely hradit veškeré náklady protistrany. Organizace podle ní také operují s omezeným rozpočtem a nemohly by si podobnou činností vytvořit rezervu pro další hromadné žaloby.

„Ministerstvo spravedlnosti sice navrhuje spotřebitelským organizacím přiznat odměnu z vyhraného sporu, podle varianty návrhu zastropovanou buď pěti, nebo 25 procenty z přiznané částky, tím je však kompenzováno jen riziko a náklady z konkrétního hromadného řízení,“ konstatovala Hekšová.

Císař v kompenzaci naopak vidí riziko. „Status je určitě správný, ale bude nebezpečí obcházení. Těch 25 procent, to mi připadá velmi nebezpečné, protože by to mohlo přilákat nájezdníky, tedy organizace, které budou organizovat hromadné žaloby, tak aby dosáhly zaplacení nějakého výpalného ze strany žalovaných podnikatelů,“ přiblížil advokát.

S Hekšovou se ale shodli, že je v návrhu dobře ošetřené, aby hromadné žaloby nebyly používány proti samotným podnikatelům. Neziskové osoby totiž budou soudem přezkoumány, zda nejsou financovány konkurenty žalobce, třeba kvůli poškození jména či prozrazení obchodního tajemství.

Zákon je zatím určen jen pro spotřebitelské spory. Císař ale nevylučuje, že by se hromadné žaloby mohly promítnout i do pracovněprávních vztahů, třeba v případech diskriminace na pracovištích. „Až se časem tento status ustálí a lidé uvidí, jak v praxi funguje a co to znamená, mohou se do něj zavést i neobchodní diskriminace. Já bych to ale najednou nedělal,“ podotkl Císař.