Článek
Vědci vyvinuli novou látku odvozenou od tzv. neuropeptidu CART, který se přirozeně nachází v mozku a reguluje příjem potravy. V ÚOCHB vznikla jeho modifikovaná verze, která potlačuje chuť k jídlu a chrání mozek.
„Zjistili jsme, že když lipidizovaný analog peptidu CART aplikujeme podkožně, pak dokáže projít do mozku, kde působí tak, že potlačuje chuť k jídlu, a v případě, že se podává dlouhodobě, má i neuoroprotektivní účinek. Mohl by proto fungovat při léčbě nebo prevenci neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje první autor studie Vilém Charvát.
Zmíněný neuropeptid bývá spojován s regulací příjmu potravy. Po modifikaci je ale stabilnější a účinnější. Šanci k jeho využití vidí proto tým vědců v čele s Charvátem i v prevenci obezity. Novou látku úspěšně testovali na obézních myších, které měly sklony k cukrovce. Po podání látky zhubly.
Problémy s nadváhou má v ČR asi čtvrtina dětí. Rodiče si jejich zdravotní rizika nepřipouštějí
Velký potenciál se ale otevírá u Alzheimerovy nemoci, kterou jen v Česku trpí odhadem 160 tisíc lidí a podle odhadů to bude v roce 2050 dvojnásobek. Klíčový je pro jeho rozvoj tzv. Tau protein, který má u pacientů s alzheimerem pozměněnou chemickou strukturu.
Jak se peptid dostává do mozku?
„Máme v rukou potenciálně úspěšný antiobezitní lék, který, zdá se, také snižuje riziko Alzheimerovy choroby. Abychom tento potenciál dokázali rozvinout naplno, je třeba vědět, proč látka působí právě tímto způsobem,“ míní hlavní autorka aktuální studie z ÚOCHB Andrea Pačesová.
Nejprve musí vědci rozklíčovat, jak se onen peptid dostává do mozku a najít správné receptory. Účinná je upravená molekula v organismu díky tomu, že na peptid CART vědci navázali různé mastné kyseliny a zjistili, že v takovém případě dokáže překonat tzv. hematoencefalickou bariéru, která odděluje mozkovou tkáň od cévního systému. „To je klíčová podmínka, pokud má léčivo v mozku správně fungovat,“ upozorňují výzkumníci.
„Pokud by se podařilo Alzheimerovu chorobu diagnostikovat včas, ve fázi, které se říká mírná kognitivní porucha, šance na vyléčení se jeví jako celkem vysoká,“ zdůraznila Lenka Maletínská, vedoucí vědecké skupiny Patofyziologické mechanismy regulace příjmu potravy a hlavní vedoucí výzkumu peptidů využitelných pro vývoj antiobezitních léků v ústavu.
Předpokládá, že speciální peptidy snižující chuť k jídlu budou využitelné i v prevenci a léčbě neurodegenerativních poruch.
Neléčený vysoký tlak zvyšuje riziko alzheimera, varují lékaři
Alzheimer se týká i padesátníků. První lék by mohla EU schválit letos
