Průhledná volební kampaň? Spíš zmatek

Spor se vede zejména o to, co lze ještě považovat za svobodu slova a co už za součást kampaně, ke které by se měli zadavatelé nahlásit na Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. Pozornost v tomto ohledu minulý týden vzbudil inzerát České asociace satelitních operátorů v MF Dnes, který mířil proti premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a jeho snaze prosadit novelu telekomunikačního zákona.

Dohledový úřad na svých stránkách píše, že „za volební kampaň se považuje sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice či jejich kandidáta“. Uvádí také, že „fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice či jejich kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat u našeho úřadu“.

Asociace operátorů tak ale neučinila. Její sekretář Patrik Brom to zdůvodnil tím, že se asociace nehodlá kampaně účastnit a inzerát míří proti jednomu konkrétnímu zákonu. „My nechceme ovlivňovat kampaň. My se vyjadřujeme k zákonu, který míří do třetího čtení příští středu. To nesouvisí s volbami,“ řekl Právu. V zadávání podobných inzerátů chce pokračovat, záležitost však nejspíš ještě projedná s právníky.

Jeho argumenty podpořil i člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09). „Nemyslím, že toto má být zahrnuto do volební kampaně. To by se nemohl nikdo k ničemu vyjádřit. Doufám, že úřad nebude vykládat zákon absurdně,“ řekl Právu.

Podobně na věc nahlíží i ministr pro lidská práva a šéf Legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD). „Osobně to vidím tak, že to součást volební kampaně není, protože to nesměřuje k volbám, ale k hlasování o konkrétním zákonu, kde zadavatel má jasný právní zájem (na rozdíl od výsledku voleb),“ řekl Právu. „Podle mě je tedy určující, zda zadavatel má zájem na výsledku voleb, a to tady dovodit nelze,“ dodal.

Sobotka se Právu vyjádřil k samotnému inzerátu: „Je nepravdivý, ministerstvo průmyslu a obchodu jako předkladatel zákona připravuje konkrétní odpověď, která tato lživá tvrzení vyvrátí. Nebudu podléhat lobbistickým zájmům. Přijetím novely mohou všichni jen získat. Moderní televizní vysílání, rychlý mobilní internet a lepší ochranu zákazníků proti mobilním operátorům.“

Podle náměstka pro legislativu ministra vnitra Petra Mlsny by si dohledový úřad měl vyřešit klíčovou otázku. „Svoboda slova jedince je nepopiratelné ústavní právo. A kde začíná a končí hranice toho, že vyjadřuji svůj názor k nějakému tématu, a kde už je to politická kampaň, která má přimět k tomu, aby někoho volili nebo nevolili,“ řekl Právu.

„Úřad musí říci, zda bude postupovat extenzivním způsobem, a bude tedy každou aktivitu považovat za součást volební kampaně, nebo jestli bude postupovat restriktivně a do volební kampaně zahrne jen to, kde je zjevné, že se to vztahuje k volbám,“ dodal Mlsna.

Zmatek panuje také v seznamu transparentních účtů. Podle zákona by měly strany do pěti dnů od vyhlášení voleb spustit transparentní volební účet a ohlásit jej úřadu. Jenže dohledový úřad jich zatím na stránkách zveřejnil do minulého týdne jen sedm – hnutí ANO, pirátů, Národní demokracie, Rozumných, Svobodných, TOP 09 a Referenda o Evropské unii.

Transparentních účtů k hospodaření politických stran, což je něco jiného než volební účty, úřad zveřejnil osmnáct. Z pohybů na nich však volič tolik moudrý nebude. Například účet pro hospodaření Realistů ukázal, že strana dostala po dvou miliónech od podnikatelů Marka Dospivy a Antonína Fryče a zároveň milión převedla na svůj běžný účet. Pohyby na něm však už zůstávají skryty.

„Realisté postupují naprosto v souladu se zákonem. Máme nyní transparentní účet pro přijaté dary, jak stanovuje zákon. Veškeré operace v souvislosti s běžnou provozní činností strany jsou pak vedeny na standardním běžném účtu, na něž jsou prostředky z transparentního účtu bezhotovostně převáděny v souladu se zákonnou dikcí s popisem převod na běžný účet strany a hnutí,“ vysvětlila Právu ředitelka Realistů pro komunikaci Jana Malíková.