Prudký nárůst migrace: Turecko otevřelo stavidla. Je to horší než v roce 2015, říká Rakušan

Proč se situace na hranicích tak zhoršila?

Zhoršila se migrační situace v Evropě. Je to primárně tím, že Turecko otevřelo stavidla. Když se podíváme na skladbu lidí, které kontrolujeme v České republice, z více než 90 procent jsou to Syřané. Mezi nimi je ale minimum těch, kteří přicházejí ze Sýrie. Přicházejí z Turecka, kde už nějakou dobu pobývali.

Česko-slovenská hranice je přirozená migrační cesta tímto směrem, protože Rakousko výrazně zpřísnilo dohled u svých hranic s Maďarskem.

Česko ale není cíl migrantů…

Ti lidé v drtivé většině tady nechtějí zůstat. Máme vysoká čísla, ale není to věc jenom Česka. V Rakousku se pohybují až v tisícovkách záchytů denně. Ale zatímco u nás je to skutečně tranzitní migrace, v Rakousku ty tisíce lidí žádají přímo o azyl.

Ke kolika záchytům den­ně momentálně dochází?

Je jich zhruba dvě stě.

V čem je aktuální situace odlišná, kdybyste ji srovnal s krizí v roce 2015?

Čísla jsou teď vyšší než v roce 2015. Odlišné je to také v tom, že se teď všechny státy včetně Německa snaží důsledně chránit svoje území a postupovat podle evropského azylového práva. My tak také postupujeme. Lidé, pokud jsou tady zachyceni, dostávají výjezdní příkaz z ČR.

Jak jste na tento nárůst reagovali?

Situaci máme pod kontrolou, ale je vážná.

Česko zareagovalo velmi brzy a reagujeme na všech frontách, které máme. Posílili jsme kapacity Správy uprchlických zařízení, to jsou ta zařízení, kde se lidé ocitnou v podmínkách, které nejsou k dlouhodobému žití, ale předtím, než opustí ČR. Posílili jsme výkon policie především ve Zlínském a Jihomoravském kraji, v nejdotčenějších regionech. Měli jsme i 48hodinové cvičení, které velmi autenticky simulovalo znovuzavedení hraničních kontrol na česko-slovenských hranicích.

Stáhli jsme také některé policisty z naší mise v Severní Makedonii a budeme je posílat do blízkosti česko-slovenské hranice, aby tady posílili výkon služby. Otevřeli jsme dvě registrační centra pro uprchlíky, kde je dbáno především na to, aby byla zachována bezpečnost lidí v ČR.

Co se v registračních místech děje?

Lidé procházejí podrobnou lustrací. Zjišťuje se, kdo jsou, odebírají se biometrické údaje, jsou zanášeni do evidencí včetně evropských informačních systémů.

Zpřísníte tresty pro převaděče?

Založili jsme pracovní skupinu s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a pověřili každý našeho náměstka. Chceme, aby v řádu týdnů navrhli úpravy trestního řádu tak, aby mohly být výrazně zvýšeny sazby pro převaděče.

Jednal jste se slovenským ministrem vnitra Romanem Mikulcem o důslednějším plnění readmisních dohod o situaci na hranicích. Znamená to, že je slovenská strana neplnila?

Není to tak, že by je neplnila, ale měli jsme pocit, že některé naše žádosti měly být akceptovány. Slovenská strana to plnila v momentech, kdy ten člověk u sebe měl lístek, že přijel ze Slovenska. My říkáme, že pokud je zadržen bezprostředně za hranicí, tak to naplňuje smysl readmisní dohody, protože není spor o tom, že skutečně přichází ze Slovenska.

Se Slovenskem máme velmi dobré vztahy, pan ministr nám výrazně pomohl v hašení požáru v Českém Švýcarsku, ale musíme být důslední. Chápu, že Slovensko musí být zase důsledné proti Maďarsku a podobně. Jenom tak zastavíme dominový efekt a další putování.

Jak slovenská strana na vaše výtky reagovala?

Přislíbili především lepší dohled již na jejich straně hranice. My budeme mapovat, jestli jsou readmisní dohody plněny. Po týdnu, deseti dnech jim pošleme vyhodnocení, jestli se situace zlepšila.

Za jakých podmínek by mohlo dojít k uzavření hranic se Slovenskem?

Nejde o absolutní počty záchytů. Ale kdybychom viděli, že dohody a principy nefungují a my už jinou cestu nemáme. Pokud my dohody plníme vůči Německu, musí to vůči nám plnit i Slovensko. Byl bych nerad, kdyby přišel nějaký evropský dominový efekt a někdo nám zavíral hranice, my bychom zavírali hranice a podobně.

Měl by se zvýšit tlak na Turecko? Budete o tomto jednat?

Určitě ano, ale v první řadě je to věc Evropské komise. Rada, které předsedáme, by měla vytvářet tlak na Komisi. Jako ČR chceme k debatě také přispět. Stejně důležitá je ochrana vnější hranice a posílení Frontexu (Evropská pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.), na čemž jako předsednická země pracujeme.

Musíme také nastartovat reformu evropské azylové legislativy, ocitáme se totiž ve slepé uličce. Máme i Evropu zasaženou ukrajinskou uprchlickou krizí, což je úplně jiný typ krize, to jsou lidé, kteří sem přicházeli po mezinárodní dohodě za nějakým právním titulem.

Bezpečnostní situace se přesto podle vás nezhoršila. Co budete dělat, aby to tak zůstalo?

Úplně všechno: Kvalitní registrace, abychom měli přehled, kdo na našem území je. Důsledná ochrana oblastí okolo hranic. Důsledné vydávání výjezdních příkazů. Všechny mezinárodní záležitosti i ve vztahu ke Slovensku. A samozřejmě se snažíme o posílení výkonu policejní práce. Zatím se ukazuje, že tyto prostředky i v eskalující krizi vedly k tomu, že trestná činnost ani v dotčených regionech nestoupá.