Prudké změny teplot mohou chronikům přitížit

„Při náhlých změnách počasí se na nás pacienti obracejí se zhoršujícím se stavem svých chronických nemocí,“ potvrdil vedoucí lékař III. interní kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici Lukáš Zlatohlávek.

Česko prožívá velké výkyvy teplot, o Velikonocích bylo i přes dvacet stupňů Celsia. Minulý víkend přitom nastaly výrazné teplotní skoky. Během jednoho dne spadla teplota o deset, někde dokonce skoro dvacet stupňů a na horách napadl sníh.

„Vypadá to, že nadprůměrné teploty budou pokračovat. Musíme se ale připravit i na občasné závany zimy a vpády chladnějšího vzduchu, které mohou poškodit rozkvetlé stromy,“ řekla Novinkám a Právu meteoroložka Renata Uhlíková.

Teplotní šoky jsou náročné i pro zdravý organismus, tím spíše pro osoby, které se léčí s vysokým tlakem nebo jinými kardiovaskulárními problémy.

„Kolísání teplot má určitě vliv na výšku krevního tlaku. V horku hrozí jeho poklesy a kolapsové stavy, naopak přechody z vyšších teplot do zimy mohou vést k vazospasmům, které mohou zhoršovat například anginu pectoris (jedna z forem ischemické choroby srdeční),“ upozornil přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny Jan Krejčí.

Vazospasmy vyvolávají křečové zúžení cév a tepen. Pokud jsou velmi silné, může se zhoršit zásobování mozku krví.

Podle ambulantního kardiologa Zorjana Jojka mohou teplotní výkyvy pocítit spíš citlivější chronici. Přesná čísla a studie, které by to dokazovaly, ale chybí.

Obvykle se s obtížemi potýkají lidé v létě, když přecházejí z venkovního víc než třicetistupňového horka do klimatizovaných prostorů s teplotou o deset i více stupňů nižší. Vede to mnohdy k „letním angínám“.

Doporučení jsou aktuálně podle internisty Zlatohlávka jednoznačná. „Dodržovat přesně nastavenou medikaci, při zvýšené únavě, dušnosti a dalších příznacích zachovat klidový režim, vyhnout se větší fyzické aktivitě a důsledně dodržovat pitný režim,“ přiblížil.

Při dalším zhoršení problémů je podle něj žádoucí vyhledat lékařkou pomoc a nečekat, až potíže pominou.

Na oteplování a změny klimatu doplácejí citelněji také alergici. Letos je pylová sezóna zastihla už v polovině února, kdy začaly kvést stromy i keře.

„U pacientů s alergiemi na pyly letos došlo kvůli časnému nástupu jara také k dřívějšímu nástupu obtíží, které zpravidla přetrvávají i během dočasného ochlazení,“ doplnil Ilja Stříž, přednosta Pracoviště laboratorních metod Institut klinické a experimentální medicíny.

U většiny lidí fungují biologické rytmy, které jsou regulovány v mozku i buňkách imunitního systému. Rozhodit je může třeba cestování do jiného časového pásma, u citlivých osob to podle Stříže může ovlivnit i prudká změna venkovní teploty nebo délky slunečního svitu při změně počasí. Vliv má i psychika.