Protiválečné demonstrace zaplavily svět

Protestní akce se v sobotu konaly takřka po celém světě - v jihoamerické Argentině, stejně jako malajském Kuala Lumpur nebo severském Švédsku, se milióny lidí vyslovily proti útoku na Irák. Obrazové zpravodajství najdete ve fotogalerii.

Největší protest proti válce se zřejmě uskutečnil v Londýně - podle policie střed města zaplnilo mnohem více demonstrantů než plánovaný půl milión lidí, organizátoři hovoří o dvou miliónech lidí. Podle organizátorů byla sobotní demonstrace největším politickým shromážděním v dějinách britské metropole.

Nálada většiny Britů byla rozhodná. Bylo jasné, že žádné argumenty o válce je nepřesvědčí. Velký potlesk vyvolal americký host, bývalý prezidentský kandidát Jesse Jackson, když řekl, že válce je stále ještě možno zabránit. Bylo vidět, že mnoho lidí je pevně přesvědčeno, že to skutečně možné je a že takový je smysl dnešní demonstrace.

"Válka je nemorální a je také nelegální," prohlásil jeden z protestujících, advokát. "Tady je řeč o občanské neposlušnosti," řekla důrazně a varovně žena ve středním věku. Demonstrantům v Londýně přálo počasí, do mrazivého rána dokonce svítilo sluníčko. Angličané jsou na nepřízeň počasí připraveni vždy, a pokud jde o zimu, vymysleli nové heslo: "Dělejte čaj, ne válku." Policie si pochvalovala, že se s organizátory výborně spolupracuje a že navzdory rozsáhlé bezpečnostní akci kolem letiště Heathrow a dalším povinnostem se jí daří situaci zvládnout. Musela však zrušit veškeré volno pro přetížené policisty.

Nesouhlas s vojenským zásahem v Iráku přišlo po poledni vyjádřit na pražské Palachovo náměstí kolem 300 lidí. Účastníci demonstrace, kterou svolala Iniciativa proti válce a zástupci zahraniční komunity žijící v Praze, nesli transparenty například s hesly "Ne krev za ropu" a "Bůh řekl: Nezabiješ". Odpoledne se počet demonstrantů vyšplhal až na tisíc osob.

Akce se účastnil mimo jiné filozof Erazim Kohák a zástupci ekologického hnutí Greenpeace. Po úvodních projevech se protestní shromáždění přesunulo před Úřad vlády. Na demonstraci KSČM, která se sešla v Praze na Václavském náměstí, přišlo asi tisíc lidí.

Na protest proti připravované válce v Iráku se na pochod Brnem vydala v sobotu v poledne asi stovka lidí, kteří projevovali nesouhlas se zahraniční politikou USA a s připravovaným válečným konfliktem. Akce začala dopoledne podepisováním protiválečné petice, kterou podepsalo kolem 300 lidí.

"Je potřeba si uvědomit, že důvodem války je posílit vliv USA v Perském zálivu a nejde vůbec o odzbrojení Iráku. Američané ve válce vidí možnost těžby ropy a její kontrolu. každá válka je zbytečná, protože v jí umírají tisíce nevinných lidí, které zabíjí mocenská politika a je třeba se postavit proti každé válce," řekl jeden z organizátorů mítinku Viktor Piorecki.

Po skončení podpisové akce se dav vydal na pochod v centru města, kde účastníci nahlas projevovali vůli řešit iráckou krizi mírovou cestou a ne válkou, které by se navíc měli účastnit i čeští vojáci. "Je podivné, že naši vojáci mají válčit za zájmy někoho jiného a vláda je do boje žene. Jsem jednoznačně proti válce, která nemůže nic vyřešit a jen ukáže, jak Američané pohrdají jinými národy a je jim jedno, že někde jinde budou lidé umírat pro jejich mocenský vliv. Vždyť doposud ani zbrojní inspektoři nenašli nic, co by svědčilo o vyzbrojování Iráku," řeka Právu Jiřina Nečasová, která se pochodu zúčastnila.

Na mírové demonstraci v centru Bratislavy se sešlo asi 1000 lidí. Účastníci akce odsoudili válečné plány USA a žádali mírové řešení sporu. Účastnící drželi v rukou transparenty "Krev není ropa", nebo "Nedejme se zatáhnout do války".

K demonstrantům promluvili míroví aktivisté a také zástupci arabské komunity žijící na Slovensku, kteří zdůraznili, že válkou se nic nevyřeší. "Jsem zásadně proti válce v Perském zálivu. Je jasné, že Amerika se žene do války, aby si vyřešila vlastní ekonomické problémy. Odmítám, aby Slovensko hájilo cizí zájmy," řekl Právu mladý muž. "Nechci, aby Slováci umírali za to, že Bush chce za každou cenu potrestat Saddáma. Doplatí na to především civilisté v Iráku," přidala se mladá dívka. Většina kolemstojících kritizovala vládu Mikuláše Dzurindy, že souhlasila s otevřením vzdušného prostoru, železnic i silnic pro potřeby americké armády.

Také v centru maďarského hlavního města se konala mírová demonstrace za účasti několika tisíc lidí. Paradoxně ve stejný den svolali svou akci také neonacisté z organizace Blood and Honour. Ti si před budovou budapešťského parlamentu připomněli den příslušníků jednotek Waffen SS, kteří se 11. února 1945 pokusili prolomit obklíčení v okolí Budínského hradu. V těsném sousedství se shromáždili zástupci maďarské židovské obce. Policie byla proto v pohotovosti. Mezi účastníky obou akcí však došlo naštěstí jen ke slovním střetům.

Protestních pochodů proti válce v Iráku se v Německu zúčastnilo přes 600 000 lidí. Až 300 000 lidí se sešlo v Berlíně, tvrdí policie, zatímco organizátoři hovoří o půl milionu účastníků, což v každém případě připomíná velké mírové demonstrace z 80. let, napsala agentura AFP.

V Berlíně demonstranti nesli transparenty s nápisy "Žádný útok na Irák", "Osa zla prochází Pentagonem" nebo "Schröder není Bushův válečník". K protestům vyzvalo na 50 organizací sdružených v Alianci pro akci 15. února a odezva byla obrovská. Protestů se zúčastnili i významní politici, vedle předsedy poslanecké sněmovny Bundestagu, sociálního demokrata Wolfganga Thierseho i dva členové vlády - ministryně zemědělství Renate Kuenastová a ministr životního prostředí Jürgen Trittin, oba členové strany zelených. Ani jeden z nich neuposlechl žádost sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera, aby se členové vlády pokud možno protestů nezúčastnili.

Velká účast na demonstracích ve velkých německých městech věrně obráží nálady obyvatelstva. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění asi 71 procent Němců soudí, že jejich vláda by neměla podpořit vojenskou intervenci v Iráku.

Několik stovek demonstrantů se vydalo na protestní pochod Moskvou od ministerstva zahraničních věcí k budově amerického velvyslanectví. Jeden z transparentů vyzýval naléhavě prezidenta Vladimira Putina, aby byl "tvrdý vůči Americe". "Bushi, nedotýkej se Iráku", "Útokem na Irák útočí Amerika také na Rusko", hlásaly transparenty v ruštině, jiné v angličtině označovaly amerického prezidenta George Bushe za Hitlera dnešní doby.

Mezi řečníky na podiu se objevili také zástupci Iráku, Palestiny a Kuby. Předák ruských komunistů Gennadij Zjuganov prohlásil,že "americká válka proti Iráku by byla válkou proti arabskému světu, proti sjednocené Evropě a celému světu, ale především proti Rusku".

Na deset tisíc lidí defilovalo dnes ulicemi chorvatského hlavního města Záhřebu a před americkým velvyslanectvím demonstrovali svůj odpor proti případné invazi do Iráku. Před budovou ambasády chráněnou bezpečnostními silami spálili americkou vlajku.

Další pokojné manifestace se konaly také v Osijeku, Pule, Splitu, Zadaru, Vukovaru, Šibeniku a Dubrovníku. Demonstranti vytýkali chorvatské vládě, že podepsala 5. dubna s devíti dalšími východoevropskými kandidáty vstupu do NATO prohlášení, v němž se tvrdí, že Irák jasně porušil rezoluci 1441 RB OSN, a je v něm vyjádřena podpora americkému postoji. V Kyjevě se k protestům proti americké politice vůči Iráku připojilo na 2000 lidí, kteří se sešli na centrálním náměstí.