Článek
"Reportáž byla zcela vykonstruovaná a jak nám řekla samotná autorka rozhovoru Lucie Komňacká, byla dělána na 'příkaz shora'. Způsob, jakým byl rozhovor s námi veden zcela jasně ukazoval záměr zdiskreditovat iniciativu v očích veřejnosti," uvádí se v prohlášení.
ČT reportáž odvysílala v pondělí 26. listopadu v úvodu hlavní zpravodajské relace Události. Jejími autory jsou Tomáš Vlach a Lucie Komňacká. Napojení ruských tajných služeb na odpůrce radaru v Česku mají podle nich naznačovat výroční zprávy BIS a Vojenského zpravodajství.
Iniciativa se ve svém prohlášení připojuje k předchozí stížnosti na politické tlaky uvnitř ČT, kterou podali před dvěma týdny reportéři ČT Michael Fiala a David Havlík. "Iniciativa proto požaduje po Radě ČT zabránění podobných tlaků v budoucnu personálními změnami ve vedení redakce", uvedl mluvčí iniciativy Jan Tamáš. Problematickou osobou má být podle něj šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Petrov.
ČT: reportáž byla vyvážená
Česká televize kritiku odmítá. "Všechny informace v reportáži vycházely z otevřených zdrojů a z rozhovorů s odbornými či zainteresovanými respondenty. Prostor k vyjádření dostali i dva zástupci iniciativy NE základnám," sdělil Právu mluvčí ČT Ladislav Šticha, který byl až do konce října mluvčím vojenského zpravodajství.
Šticha poznamenal, že reportáž o vlivu ruských zpravodajských služeb v ČR považuje ČT za vyváženou a objektivní. "Za politováníhodné naopak považujeme nepravdivé tvrzení mluvčího iniciativy Tamáše, že mu údajně redaktorka sdělila, že reportáž vzniká na příkaz shora. Toto tvrzení je nepravdivé a ČT bude žádat po mluvčím iniciativy NE základnám veřejnou omluvu," dodal Šticha.
Reportáž budou možná řešit i poslanci
Závěry reportáže budou mít možná odezvu ve Sněmovně. Člen stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství poslanec Tomáš Kladívko (ODS) spolu s dalšími dvěma stranickými kolegy požádá předsedu komise Pavla Severu (KDU-ČSL), aby na čtvrtek svolal její schůzi.
Vládní koordinátor pro radar Tomáš Klvaňa, uvedl, že nebude případné napojení ruských tajných služeb na odpůrce radaru komentovat. "Nemůžu to potvrdit ani vyvrátit," řekl Klvaňa.
Podle něj však iniciativa využívá například billboardů, které nejsou ani součástí vládní kampaně. Členové iniciativy Ne základnám však odmítají, že by čerpali finanční prostředky z Ruska.
Peníze na činnost iniciativy pocházejí z příspěvků
Podle Tamáše peníze na činnost sdružení z větší části pocházejí z dobrovolných příspěvků. "Jedná se o snahu pošpinit iniciativu (Ne základnám). Je to uměle vytvořené. Většina z nás dotuje činnost sdružení z vlastní kapsy," uvedl Tamáš.
Doplnil, že iniciativa kvůli tomu zřídila otevřený bankovní účet, na kterém je v současnosti asi 100 000 korun.
Odpůrci radaru proti stanici protestují například demonstracemi, tisknou také vlastní informační materiály. Podle Tamáše také iniciativa své příznivce nedávno vyzvala k bojkotu zboží americké výroby.
Vládní kampaň stojí 15 miliónů
Podle dřívějších informací vládní kampaň stojí asi 15 miliónů korun. Její součástí je mimo jiné polepování laviček a telefonních budek. Občané si také mohou psát o informační brožurky či DVD. Zejména hlavní vládní strana ODS dlouhodobě stavbu stanice podporuje.
Odpůrci radaru dlouhodobě vládu kritizují za to, že nechce o umístění radaru vypsat referendum. Vláda o radaru, který by měl stát ve vojenském újezdu Brdy, vyjednává i přes nesouhlas většiny veřejnosti.
Záměr vyvolává také negativní reakce v Moskvě. Rusku se totiž americké plány na vybudování evropských prvků protiraketové obrany - sil v Polsku a radaru v České republice - dlouhodobě nelíbí. Americkému ujišťování, že systém není namířen proti Rusku, ale proti eventuálním hrozbám ze zemí, jako je Írán, Moskva nevěří. Naopak tvrdí, že protiraketová obrana je hrozbou pro ruskou bezpečnost a porušuje strategickou rovnováhu v Evropě.