Protičeské nálady a ruské peníze. Kdo jsou noví přátelé Andreje Babiše

Harald Vilimsky, který je také místopředsedou frakce Patrioti pro Evropu, mluví o šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedkyni europarlamentu Robertě Metsolaové a Christine Lagardeové, která vede Evropskou centrální banku, jako o „čarodějnické trojce“.

„My jim dáme pocítit bič za všechny nepatřičnosti, za všechny nedemokratické postupy,“ uvedl na tiskové konferenci ve Štrasburku.

Za své výroky sklidil v Rakousku i v europarlamentu kritiku. Lídryně hnutí ANO Klára Dostálová na dotaz, zda je jí taková rétorika kolegy z frakce příjemná, neodpověděla. Stejně jako „dvojka“ Babišovy evropské kandidátky Jaroslav Bžoch.

„ANO je v podstatě jediná ze stran frakce, která není označovaná za krajní pravici,“ uvedl pro Novinky Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Vedle toho připomíná další paradox Babišových nových spojenectví – politika mnohých Patriotů je protičeská a nejvíc to platí právě o Svobodných.

„Je to evidentně protičeská strana a netýká se to jen jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech. To je názor většiny Rakouska,“ řekl Hloušek. „Kdykoliv se objeví nějaký konkrétní problém v česko-rakouských vztazích, vždy nejtvrdší postoj zaujmou Svobodní,“ upozornil.

Blokovali například vstup Česka do Unie kvůli Benešovým dekretům. Ty jsou tématem i pro maďarský Fidesz a Viktora Orbána. To ovšem Babišovi nevadilo ani v minulosti. V roce 2021 pozval Orbána do českých Sudet, přesněji do Ústeckého kraje, pro potřeby své sněmovní kampaně.

Protičeskou politiku ale razí i další strany, s nimiž je ANO ve frakci Patrioti pro Evropu. Asi nejsilněji to je znát na francouzském Národním sdružení Marine Le Penové. „Jsou to hospodářští nacionalisté. Chtějí, aby Francie mohla vůči ostatním zemím dělat protekcionalismus, zavádět cla nebo jinak komplikovat dovoz či omezit volný pohyb osob včetně pracovní sily. To není něco, z čeho bychom měli mít radost,“ uvedl Hloušek.

Společným znakem Patriotů je pak odpor proti migraci, který u některých stran přerůstá v otevřený rasismus a xenofobii.

Například španělská VOX musela před třemi lety obhajovat svůj billboard, na kterém tvrdila, že nezletilí migranti bez doprovodu dostávají každý měsíc desetkrát víc dávek než průměrná španělská babička na důchodech. Údaj ale byl zkreslený.

VOX se vedle toho hlásí i k dědictví diktátora Franciska Franka. „Je to ve stylu - neříkáme, že to bylo dobré, ale nemusíme se za to stydět,“ připomněl Hloušek.

Nejen proti migrantům ze třetích zemí se pak staví belgický Babišův spojenec Vlámský zájem, což je strana separatistická. „Kritiku frankofonní části Belgie pojímají až rasisticky ve stylu, že ve Flandrech žijí ti kvalitnější lidé,“ popsal politolog.

Šéf Strany svobody, nizozemský politik Geert Wilders se musel z rozhodnutí soudu omluvit za urážky národa - kvůli svým výrokům, že se postará, aby bylo v Nizozemsku méně Maročanů.

Značnou část členských stran ve frakci Patrioti pro Evropu spojuje ruská stopa. Rakouští Svobodní, ale i italská Liga Mattea Salviniho v minulosti podepsali spolupráci s Putinovým Jednotným Ruskem. Salviniho vyšetřovala italská justice, zda jeho politika není tajně financovaná právě z Ruska. On sám to kategoricky odmítl. Putina si prý váží zadarmo. Ikonickou fotografií je pak jeho portrét v tričku s mladým Putinem před Kremlem v Moskvě.

Korupční aférou ve spojení s ruskými penězi prošli i Svobodní. Jde o takzvanou „aféru Ibiza“ z roku 2019, kdy špičky strany byly tajně natočeny, když slibovaly státní zakázky za ruské peníze do stranické pokladny. Kvůli tomu následně padla vláda, jíž byli součástí.

Ruskou etudu mají za sebou i „lepenovci“. V roce 2014 si půjčili v přepočtu zhruba čtvrt miliardy korun od banky napojené na Rusko. Úvěr splatili až loni.