Protiatomový kryt Bezovka v Praze je připravený na útok

Hlavní vchod do protiatomového krytu chrání čtyřtunové pancéřové dveře. Do podzemí vede dlouhé točité schodiště s 84 schody. „Výškový rozdíl je asi 16 metrů, tudíž se nacházíme asi čtyři patra pod zemí,“ řekl průvodce Ivan Gálik.

Bunkr byl vyhlouben pomocí těžké techniky do skály. Byl vyroben ze železobetonové konstrukce, která místy dosahuje tloušťky až tří metrů. Měl vydržet explozi vzdálenou 500 až 600 metrů. Vstupní dveře byly zevnitř zajištěny velkými kovovými řetězy a sloužily k zamezení průniku tlakové vlny do krytu.

Komplex počítal s úkrytem asi pěti tisíc lidí. V případě nebezpečí bylo plánováno, že jeden člověk by měl k dispozici prostor půl metru čtverečního.

„Měl sloužit k ukrytí obyvatel v řádu několika dní, nanejvýš dvou týdnů. Lidé zde měli přečkat případnou jadernou katastrofu na povrchu a potom měli být evakuováni ze zničeného města,“ vysvětluje průvodce.

Část krytu je dodnes připravena k použití. V případě katastrofy by zde ale našlo útočiště méně lidí, než tomu bylo v minulosti. Současná kapacita činí 2500 osob s tím, že by měly více prostoru, a to až metr čtvereční pro jednoho člověka. V případě nebezpečí se zde nacházejí dvě velké vodní nádrže a generátory elektrického proudu, které by sloužily v nouzovém režimu k zabezpečení přívodu energií pro vzduchotechniku.

Desetina celkového objektu se pronajímá a slouží jako hudební zkušebna, lezecká stěna a expozice dějin komunismu a studené války. Součástí technické expozice v tunelech bunkru jsou originální předměty z dané doby, plynové masky, výstroj a vybavení Československé lidové armády, protichemické obleky, dozimetry, radiometry a jiné přístroje pro použití v případě atomové a chemické války.

„Některé další části krytu slouží například policii jako sklad civilní ochrany nebo hasičům a záchrannému sboru. Když byly v roce 2013 povodně, některé vybavení při záchranných pracích bylo použito právě ze skladů bunkru,“ doplnil Gálik.

V Praze se nachází asi 800 protiatomových krytů, které by mohly zachránit asi 570 000 lidí. Jako kryty slouží stanice metra, další, které ale pojmou jen desítky lidí, se nacházejí ve sklepích některých domů.