Hlavní obsah

Proti střelci i vandalům. Univerzity chrání unikátní detektory

5:42
5:42

Poslechněte si tento článek

Výstřely, roztříštěná skla, výkřiky paniky nebo agrese. To vše umí rozeznat detektory zvuků, které si nechaly nainstalovat již dvě české univerzity a třetí se na to chystá. Je to jedno z výrazných opatření, díky kterému se po tragické střelbě na filozofické fakultě vedení vysokých škol snaží zlepšit ochranu studentů i učitelů.

Foto: Envato

Ilustrační foto

Článek

Zařízení je napojeno na kamerový systém a dokáže rychle upozornit ostrahu nebo dispečery městské policie na to, že se někde děje něco podezřelého. Pokud čidlo zaznamená cokoli alarmujícího, vyšle signál a upoutá pozornost člověka, který dohlíží na obrazovky. Ten se může okamžitě podívat, co se děje, případně pootočit kamerou v ulici a vyslat někoho na obhlídku.

Systém vyvinuli absolventi plzeňské fakulty aplikovaných věd a jde v evropském měřítku o unikátní věc. Využívá totiž umělou inteligenci a strojové učení, takže rejstřík zvuků, na který detektory reagují, se může časem rozšiřovat. Mohou tak chránit nejen před střelcem, ale i před vandaly a zloději.

Právě na Západočeské univerzitě v Plzni a na Univerzitě Karlově v Praze již detektory fungují. Česká zemědělská univerzita v Praze zatím jejich dodávku řeší. Chystá se vypsat výběrové řízení na jejich pořízení.

„Chtěli bychom osadit co možná nejvíce míst v areálu univerzity, která jsme si na základě analýzy vytipovali,“ sdělil Tomáš Kozel z jejího odboru bezpečnosti.

Agresor se zbraní je ve třídě. Instruktor sebeobrany názorně učil děti, co dělat

Domácí

Ostatní oslovené vysoké školy po celém Česku o inovativním systému teprve uvažují, používají jednodušší systém čidel, který neumí rozlišit střelbu, nebo po řádění střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z prosince 2023 vidí pro posílení bezpečnostních opatření jinou cestu.

Daly přednost například vstupním kartičkám pro příchozí, speciálním zarážkám dveří do učeben, tak aby se daly rychle uzavřít, rozesílání varovných SMS, cvičení rizikových situací či důslednějšímu obsazení vrátnic. Všechny se ale shodují na mnohem užší spolupráci s policií a najmutí bezpečnostních expertů.

Začalo to v Plzni

Jako vůbec první získala unikátní detektory Plzeňská univerzita, kde vystudovali jejich tvůrci. Osm jich do borského kampusu nechalo začátkem loňského roku nainstalovat město. A nejen tam, tamní magistrát detektory rozmístil po celé Plzni v rámci pilotního projektu a hlídá s nimi pořádek v ulicích. Záznamy se scházejí na dispečinku plzeňských strážníků, kteří v případě potřeby na místo vysílají hlídku.

Univerzitu v Plzni hlídají detektory střelby a panických výkřiků

Domácí

Podle Lukáše Svobody ze společnosti Jalud Embedded, která tyto detektory zvuků vyvinula, se od té doby podařilo efektivitu operačního oddělení strážníků zdvojnásobit.

Aplikace v telefonu pomůže při péči o nemocné, říká Lukáš Svoboda, šéf Jalud Embedded

Kdo všechno využívá vaši technologii?

Mezi naše zákazníky patří města, univerzity, školy, máme supermarkety, instalace na parkovištích, v rezidenčních budovách, ale i v budovách, které podléhají nějakému utajení. Dodáváme pro českou státní správu a zájem je i ze zahraničí.

Dnes to už není jen o ochraně měkkých cílů, umíme i detekovat dron nebo projevy násilného vniknutí, vrtání, řezání bruskou a to jsou témata spojená s vandalismem či vniknutím.

Testování probíhalo i ve věznici na Borech. Těch možností je celá řada, jen v ČR máme 30 měst, jsou tam krajské úřady, úřady práce, ministerstvo práce a sociálních věcí apod.

Jaký je vůbec trend v této oblasti?

Chystáme, že každý si bude moct do telefonu nainstalovat aplikaci, která vás bude chránit. Budou to moci využívat třeba lidé, kteří se starají o starší osobu v domácnosti, a vy dostanete upozornění, že křičí, nebo vás systém může informovat o tom, že dotyčný právě upadl na zem.

Kdy by toto mělo být veřejně dostupné?

Tuto aplikaci teprve vyvíjíme a nyní ji budeme dva měsíce testovat. Poté ji vydáme a bude si ji moct kdokoli stáhnout. Už to není jen o fyzické bezpečnosti a ochraně měkkých cílů, jak to historicky začalo, ale už je těch možností celá řada.

Můžete jmenovat?

Systém používají typicky městská policie nebo bezpečnostní agentury, ale i státní bezpečnostní složky. Dodáváme ale i do zahraničí, i když zatím v menší míře. Naše detektory hlídají třeba dvě menší náměstí v Amsterdamu nebo malou plochu v Sao Paulu. Nedávno nás kontaktovala i jedna zahraniční armáda, která měla zájem o detekci dronů.

Určitě máte zpětnou vazbu, zda váš systém opravdu pomáhá.

Oficiálně máme jeden zachráněný lidský život v Dubí. Dva chlapi se prali a čidlo upozornilo na projevy agrese, bylo to mimo kamerový záznam.

Operátor tam stočil kameru, zjistil, že se tam něco děje, vyslal tam hlídku, načež než dojela na místo, tak jeden z aktérů měl zástavu srdce a byl vlastně zachráněn díky příjezdu hlídky, která měla defibrilátor. Lékaři později potvrdili, že bez včasné pomoci by ten člověk zemřel.

Spokojeni jsou s nimi i na plzeňské vysoké škole. Podle Jaroslava Vilda, který dříve působil ve vysokých funkcích u policie a nyní má na starosti bezpečnost univerzity, si chce vedení objednat přes výběrové řízení dalších 22 zařízení.

„Naše zkušenosti jsou s tím výborné,“ potvrdil Novinkám Vild. Nové detektory plánuje přidat ke kamerovému systému, tak aby bezpečnostní pracovníci školy mohli dění sledovat sami.

Využití detektoru zvuků zachytily bezpečnostní kamery v PlzniVideo: Jalud Embedded

„Chceme je do konce tohoto roku. Spolu s nimi chceme zřídit i vlastní dispečink, protože se zaváděním nových technologií je potřeba, aby se s nimi kvalifikovaně pracovalo,“ dodal Vild.

Náklady na pořízení nových detektorů odhaduje na řádově statisíce korun. Podle mluvčí školy Andrey Čandové je to teprve první fáze nákupu a už teď se počítá s dalším rozšířením.

„Těch 22 detektorů bychom chtěli umístit nejen v kampusu u nás na Borech, ale máme fakulty v centru Plzně i v Chebu,“ dodala mluvčí.

Falešný poplach spustily trubky

Nově by ale nemělo jít o fyzické zařízení, ale pouze o aplikaci, která půjde jednoduše připojit ke stávajícím kamerám. To je ostatně trend, o kterém mluvil i Svoboda.

„Některé univerzity mají fyzická čidla a třeba Univerzita Karlova zvolila integrace přímo do kamer. Pro zákazníka je to jednoduché. Jak jste zvyklá naistalovat aplikaci do mobilního telefonu, tak si naistalujete aplikaci do kamer,“ vysvětlil.

„Univerzita Karlova si objednala 50 kusů detekčních mikrofonů krátce před koncem roku 2023. Momentálně jsou čidla nasazená v budově rektorátu,“ potvrdila mluvčí školy Lucie Přívětivá.

Systém však teprve zkouší kvůli tomu, že v členité budově se zvuk různě tříští. „Je nutné čidla testovat za běžného provozu a podle toho upravovat jejich nastavení, aby nedocházelo k falešným poplachům,“ dodala.

Rány z pistole, nebo stěhování nábytku? Experti zjišťovali, jestli lidé ve škole rozpoznají střelbu

Domácí

Podle Svobody je chybovost systému minimální, vždycky ale záleží i na lidském faktoru, tedy na člověku, který na kamery dohlíží.

Například nedávno měli v Plzni planý poplach. Systém hlásil možnou střelbu, záhy se však zjistilo, že čidlo na okruhu zaznamenalo kovové trubky, které neměl řidič nákladního auta na korbě dobře zajištěné a na přechodu pro chodce mu poskočily. Tehdy však prý vyjely hlídky kvůli možné střelbě dřív, než se operátor podíval na kamerový záznam. To učinil až zpětně.

Střelba na Filozofické fakultě UK

21. prosince 2023 útočil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v budově na Palachově náměstí v Praze. Jeho střelbu nepřežilo 14 lidí, studentů i učitelů, 25 lidí zranil. Poté na ochozu budovy spáchal sebevraždu. Jde o nejhorší masovou střelbu v české historii a jednu z nejhorších Evropě.

Chlapce, který v Děčíně hrozil střelbou, zadrželi v autobuse na cestě do školy

Krimi
Související témata:

Výběr článků

Načítám