Článek
„Prasata, slepice, králíci, husy, kachny a křepelky jsou vězněni v klecových velkochovech po celé EU. Kampaň Konec doby klecové usiluje o odstranění všech klecí,“ píší organizátoři petice.
Podpisy však musí projít kontrolou a ověřením, to může trvat až do konce ledna. „Pak teprve můžeme plánovat předání podpisů Evropské komisi. Tím se rozběhne proces reakce evropských institucí. Bude to ještě dlouhý proces, ale věříme, že se úplné ukončení všech klecových chovů podaří prosadit nejpozději do roku 2030,“ napsala Právu Romana Šonková, koordinátorka iniciativy v Česku.
Komise může na návrh kývnout a předložit europarlamentu nebo Radě, nebo ho odmítnout.
V nevyhovujících podmínkách se v EU podle ochránců chová asi 120 milionů králíků, 290 milionů slepic, 13 milionů prasnic, 45 milionů hus a kachen a 142 milionů křepelek. Podle organizátorů iniciativy nedovoluje chov v klecích zvířatům minimální přirozený pohyb a fyzicky při něm strádají. Jak už Právo informovalo, čeští europoslanci napříč spektrem se záměrem ochránců spíš souhlasí a chtějí se jím na evropské půdě zabývat.
Pozor na země mimo Unii
Podle Josefa Stehlíka z předsednictva Asociace soukromého zemědělství musí se změnami producenti počítat. „My zemědělci se na to musíme připravit. Je tlak, a mnohdy oprávněný, aby se podmínky chovu zvířat začaly měnit právě odchodem z klecových systémů,“ řekl Právu. „Nejsem schopen však říct, jestli to bude během pěti, deseti nebo patnácti let,“ uvedl.
Největší dopad bude mít opatření podle něj na drůbež a vepřové maso. „To je nejvíce zprůmyslněné, protože se enormně tlačilo na nižší cenu výrobků. Došlo to až do absurdních podob, kdy byla zvířata chována na minimálním počtu metrů čtverečních,“ řekl Právu Stehlík.
Zdůraznil, že pokud by byly v EU klecové chovy zakázány, mělo by to jít ruku v ruce se zákazem dovozu živočišných výrobků z takových chovů ze zemí mimo Unii. Jinak by byli evropští zemědělci v konkurenci s asijskými nebo americkými znevýhodněni.
Politici varují: Zaplatí to zákazník
Tuzemští politici však varují, že změna se výrazně dotkne nejen zemědělců, ale i peněženek spotřebitelů. „Bude to vyžadovat miliardové investice, bez podpory státu to nebude možné. Bude to také znamenat i vyšší personální nároky. Je otázkou, zda je možné vůbec sehnat další pracovníky ochotné pracovat v těchto provozech,“ vyjmenoval exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Při chovu slepic na podestýlce v halách navíc údajně dochází k častějšímu úhynu drůbeže, neboť nosnice vytvoří hejna o stovkách kusů a ty, které zůstanou uprostřed, se často udusí.
Chce to odbornou debatu, aby se neudělalo víc škody než užitku
Při volném chovu zase hrozí jiná rizika. „Jak bychom reagovali ve chvíli, když by přišla ptačí chřipka? Je bohulibé, když se drůbež může pást venku, ale v okamžiku, kdy přijde kalamitní situace, a ta může trvat několik měsíců, tak musíte tyto chovy zlikvidovat,“ dodal Jurečka.
Předseda zemědělského výboru Sněmovny Jaroslav Faltýnek (ANO) míní, že pokud Unie změny v chovu schválí, musí důsledně kontrolovat, že to respektují všechny členské země.
„Máme zkušenost při zákazu konvenčních klecí pro slepice. V ČR se vše poctivě dodržovalo, ale vozila se k nám levnější vajíčka z Polska a Španělska, kde si načerno nechali konvenční klece. Další problém je dovoz ze třetích zemí, kde vesele chovají zvířata v ještě menších klecích. Takže to chce odbornou debatu, aby se neudělalo víc škody než užitku,“ napsal Právu.
Stejně jako poslanec KSČM Pavel Kováčik varuje, že by to vyžadovalo nemalé investice. Kováčik míní, že novinka by navíc přinesla výrazné zdražení potravin.
Že by změna „nebyla zadarmo“, připomněli i pirátský poslanec Radek Holomčík nebo poslanec Petr Bendl (ODS) ze zemědělského výboru. Poslanec Jan Birke (ČSSD) nemá s celoevropskou změnou problém, nelíbí se mu však snaha některých ochránců měnit pravidla pro zemědělce nejdříve v Česku. „To by bylo likvidační pro naše zemědělce,“ uvedl.
