Článek
„Instinktivně vědí, kde a co lovit. Techniku lovu se učí s pomocí otce pokusem a chybou. Dokrmovaní už není třeba,“ popsal David Číp ze Záchranné stanice ohrožených zvířat JARO v Jaroměři.
Čápata po tragické smrti matky na drátech vysokého napětí vypiplal od holátek otec, dnes díky online kamerovému přenosu celosvětově proslulý Bukáček, za asistence dvojice mladobuckých obětavců. Lidé podpořili první zdokumentovaný experiment přirozené záchrany čapích mláďat částkou skoro šest set tisíc korun.
Ochranáři místo odchovu čapích polosirotků zprvu v záchranné stanici a rizikového přenosu do hnízd náhradních čapích rodin nechali běh věcí vesměs na přírodě.
Mladobučtí čápi se připravují na let do teplých krajin.
„Odchov na mateřském hnízdě od takto malých mláďat se doposud udál u jiných ptačích druhů. Nikoliv u čápů, kde péče o potomstvo leží stejnou měrou na obou rodičích,“ přiblížil Číp.
Poznatky z přirozeného odchovu poslouží jako možný manuál, i když podobné zaopatření ohrožených čápů vyžaduje spoustu práce a času. Ochranáři museli hnízdo denně sledovat a zajišťovat záležitosti spojené s premiérovým odchovem. Na volno museli stejně jako Šándor Havrán, jenž spolu s kamarádem o čapí rodinku pečoval, zapomenout. Rodinku dokrmovali, protože samec musel mláďata zahřívat a nemohl shánět potravu.
„Pokud bychom čápata umístili v záchranné stanici, dostala by jednoduše nažrat a byl by pokoj. Čápi odchovaní v zajetí ale mají malou šanci v přírodě přežít,“ upřesnil Číp.
Dvojnásobný čapí vdovec pečuje na Trutnovsku o čtveřici mláďat
Experiment nepřežilo jedno z původních čtyř čápat. Neduživé mládě otec nedlouho po vylíhnutí instinktivně vyhodil z hnízda, aby dvojnásobně větším sourozencům neujídalo cennou stravu, jíž mají čápi v přírodě stále méně. „Ubývá mokřadů se zdroji čapí potravy a hmyzu. Posledním čapím rájem zůstává ohrožená Moravská Amazonie, kde čápi stále hnízdí přirozeně na stromech. Aktuálně spouštíme program, jak přizpůsobit českou krajinu čápům, aby záchrana mladobuckých čápat nakonec nebyla zbytečná,“ podotkl Číp.
Čápům kromě úbytku přirozené potravy hrozí smrtelné nebezpečí při tahu do teplých krajin, nejčastěji na samotný jih Afriky. Čápi musejí překonat možná patnáct tisíc kilometrů a přeletět rizikovou lokalitu Libanonu, kde do ptačích hejn s oblibou střílejí z ručních zbraní. „Jde o skutečná jatka,“ tvrdí Číp.
Okroužkovaní čápi z Mladých Buků, známí díky internetu po celém světě, poletí do Afriky rychlostí až čtyři sta kilometrů za den v polovině srpna. „Internet proslavil čapí rodinku natolik, že Poláci zcela vážně tvrdí, že znají v Česku dvě místa: Prahu a Mladé Buky. Čáp je jejich národním ptákem, a tak není příliš důvodů tomu nevěřit,“ poznamenal Číp.