Článek
Žena se domáhala nemajetkové újmy a ochrany před diskriminací. Zatímco Okresní soud v Českých Budějovicích diskriminační jednání školy uznal a přiznal ženě náhradu ve výši 75 000 korun, krajský soud rozhodnutí změnil. Jeho verdikt následně posvětil i Nejvyšší soud, k němuž žena podala dovolání.
ÚS připomněl, že v těchto sporech přechází důkazní břemeno na žalovanou stranu.
„Odůvodnění obecných soudů týkající se kritérií volby nadbytečných zaměstnanců považuje Ústavní soud za nedostačující a nezohledňující všechny aspekty, které v řízení vyšly najevo. Takovým aspektem je i zjevná účelovost přijatých interních opatření školy,“ konstatoval verdikt.
Křeček diskriminovaným nepomůže, bojí se lidskoprávní organizace
Žena, která vyučovala základy společenských věd, si stěžovala, že jí ze strany školy nebyla přidělována pedagogická činnost, byl jí odpírán přístup do informačního systému školy a byly jí přidělovány toliko knihovnické práce ve sborovně. Okresní soud posoudil jako diskriminační například nařízení mimořádné pracovnělékařské prohlídky pouhý den předem a na to navazující podání vytýkacího dopisu.
Ústavní soud k tomu konstatoval, že i „porušení povinnosti přijmout přiměřené opatření za účelem odstranění individuálního hendikepu zdravotně postižené osoby, ledaže by takové opatření pro zaměstnavatele znamenalo nepřiměřené zatížení, představuje zvláštní formu nepřímé diskriminace.“ S tím se však obecné soudy nevypořádaly.
Jelikož podle ÚS nezohlednily ani zjevnou účelovost opatření školy, „která výpovědi stěžovatelky předcházela“, byly jejich rozsudky zrušeny a podezření na diskriminaci bude muset být znovu posouzeno.