Propuštěná renomovaná historička chce žalovat ÚSTR

Na její podporu byla sepsána petice, kterou dosud podepsaly tři stovky vědců a badatelů, a to i ze zahraničí. Mezi nimi je i uznávaný profesor Yalovy univerzity Timothy Snyder, jenž se zaměřuje na válečné a sou­dobé dějiny střední a východní Evropy.

Podle šéfa ÚSTR Ladislava Kudrny byla Blaive a další badatelé propuštěni v rámci reorganizace ústavu a kvůli zefektivnění činnosti. Nicméně Blaive a petenti v tom vidí ideové pozadí. „Spíš to vidím tak, že je to politicky motivované,“ řekla Právu Blaive a odkázala na březnový rozhovor Kudrny v ČRo Plus, kde Kudrna naznačil, že ji v ÚSTR nechce.

„Bezpochyby je kolegyně Blaive vzdělaná žena. Bezpochyby rozumí svému řemeslu, o tom nepochybuji. Ale nepochybuji o tom, že náš pohled na minulost je naprosto rozdílný, a já sám za sebe nechci, aby na půdě ústavu zaznívaly výroky, které prostě znevažují to zákonné poslání. Tím se dostáváme do slepé uličky,“ uvedl tehdy.

Odpovídal tak na otázku, jak si poradí s Blaive, která se údajně „proslavila svým výrokem, že tady v době vlády komunistické strany nešlo vůbec o žádné násilí, ale všechno bylo součástí široké dohody obyvatelstva s vedením státu“.

Podle Blaive je však taková interpretace překroucena. „Diktatura byla, násilí bylo, ale to neznamená, že lidé nemohli nic dělat. V každodenním životě většina lidí možnost nějaké volby měla: vstoupit, nebo nevstoupit do strany, spolupracovat, nebo ne, podepsat antichartu, nebo ne, posílat děti do SSM, nebo ne, atd.,“ uvedla.

A připustila, že na dané téma s nikým z vedení ÚSTR nehovořila. „Nikdy se se mnou pan Kudrna nebavil o tom, jestli jsem revizionistická historička,“ dodala.

Podle ní jsou výzkumy v ÚSTR zpolitizované tak, že to zahraniční vědci nechápou. „Tady si někteří historici nedokážou představit, že byste psali dějiny z akademického pohledu, kdy nejde o vyjádření ‚historické pravdy‘, ale o diskusi, bádání. Nelze jen hledat, kdo byl hodný, kdo zlý. Nad tím se má přemýšlet, postupovat v debatě. Lidi ze zahraničí ani neřeší, co konkrétně říkám, ale vnímají debatu nad výkladem dějin jako klíčovou. A že nelze vyhodit člověka za to, jak se dívá na dějiny. To je proti vědě a demokracii,“ zdůraznila.

Kudrna si však stojí za tím, že žádné politické ani ideové motivy za propuštěním nejsou. „Bylo to v rámci reorganizace zcela v souladu se zákoníkem práce. Paní Blaive sama požádala o snížení úvazku na desetinu. A pokud máte zaměstnance na desetinu, tak by mě zajímalo, jaká tam může být efektivita práce,“ řekl Právu.

Dodal, že ÚSTR musel vracet grant ve výši kolem dvou milionů korun Grantové agentuře ČR, který Blaive získala. „Závěrečná zpráva GA ČR byla zcela zdrcující z hlediska nedostatků odborných, formálních a manažerských,“ dodal.

A naznačil i nedostatečnou publikační činnost pro ústav: „Podle zákona o ústavu není ÚSTR akademickým pracovištěm. Jeho zaměstnanci musí primárně publikovat knihy a studie v rámci ÚSTR. Čísla nestraní nikomu.“

Blaive však poukázala, že publikací ve světově uznávaných odborných časopisech má z pracovníků ÚSTR nejvíce. O snížení úvazku požádala, protože získala výzkumné stipendium na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Podle ní bylo možné smysluplně naplnit pětihodinový úvazek na ÚSTR různými projekty, což by ústav vyšlo na 6600 korun měsíčně. Vazba na Štýrský Hradec pak mohla být pro obě instituce přínosná.

Blaive se chce do ÚSTR vrátit a chystá se ho žalovat. Pro Kudrnu je ale věc uzavřená. „Pokud je někdo propuštěn, tak nevím, proč by měl být přijímán zpět,“ uvedl. A rozsah petice jej také nevzrušuje. „Na světě pracuje spousta vědeckých pracovníků a toto určitě není nějak relevantní počet. Zažil jsem petice, kde byly desetitisíce podpisů,“ uzavřel.