Článek
Agentura poukázala na přetrvávající vnímání armády v závislosti na politických preferencích.
„V březnu roku 2020 věřilo armádě cca 80 procent respondentů a bylo jedno, jestli volí ODS, nebo SPD, protože armádě věřili všichni v podobné míře. Někde mezi květnem 2021 a červnem 2022 se však něco stalo a důvěra v armádu se začala výrazně lišit mezi příznivci jednotlivých stran,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Armádě tak aktuálně důvěřuje 93 procent příznivců ODS či 89 procent stoupenců Pirátů. V řadách opozice je to 67 procent lidí podporujících hnutí ANO a pouze 48 procent potenciálních voličů SPD. Oproti lednu letošního roku se nicméně důvěra u všech skupin poměrně výrazně zvýšila, byť polarizace společnosti zjevně přetrvává.
Z armády se stalo politikum a důvěra lidí klesla
Podobně vyostřeně je vnímán i Ústavní soud, zatímco v případě policie stranické preference nehrají zásadnější roli. „Důvěra v instituce je obecný ukazatel, který odráží důvěru ve stát a celkový systém,“ připomněl Táborský celospolečenské souvislosti.
„Výraznější změny nenastaly v oblasti nadnárodních institucí. Evropská unie si drží důvěru 40 procent populace a NATO mírně posílilo na 57 procent. Z minulosti je vidět, že EU oslabily zejména velké krize, v prvé řadě krize ekonomická a následně krize migrační,“ připomněla agentura.
Z dalších z institucí byla zahrnuta OSN, které důvěřuje polovina respondentů, Česká televize s podporou 44 procent a Sněmovna spolu s vládou, jimž deklarovalo důvěru 26, respektive 25 procent dotázaných.
Průzkum proběhl od 10. do 17. června a zapojilo se do něj 1032 respondentů.
Výše platu není pro českou generaci Z prioritou číslo jedna
