Článek
Cíl těchto metod je jednoduchý: zdržovat tak dlouho, dokud neuplyne roční promlčecí lhůta. Ta se dnes začíná počítat od okamžiku spáchání přestupku. Pokud úřady nestihnou rozhodnout do jednoho roku od spáchání přestupku, pachatel vyvázne bez trestu.
Novela zákona čeká na projednání vládou
Zamezit obstrukcím má za cíl plánovaná změna, se kterou přišlo ministerstvo vnitra. V rámci novely přestupkového zákona, která čeká na projednání vládou, navrhuje, aby zahájením řízení a pak vydáním rozhodnutí o tom, zda člověk vinen je, nebo ne, bylo možné lhůtu prodloužit a fakticky začaly běžet nové roční promlčecí lhůty.
Rozšíří se prostor, kdy i přes obstrukce dojde k projednání a pravomocnému rozhodnutí ve věci.
Podle návrhu by tak bylo nezbytné přestupek rozhodnout ne do jednoho roku, ale do tří let od jeho spáchání. Úřady by tím mohly proti současnosti získat mnohem více času. Mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová uvedla, že k tomu mělo dojít už dávno, protože jednoroční lhůta je příliš krátká.
Mazaní zmocněnci
„Změna délky lhůt k odstranění obstrukcí nepovede – rozšíří se však prostor, kdy i přes obstrukce dojde k projednání a pravomocnému rozhodnutí ve věci. Obstrukcím ale sebelepší právní úpravou zabránit nelze,“ poznamenala.
Právem oslovené kraje se shodují, že obstrukce, které mají za cíl, aby úřad nestihl prohřešek projednat, jsou doménou dopravních přestupků a jsou spojeny především s činností tzv. zmocněnců, kteří pachatele v řízení zastupují na základě plné moci.
Pojištění proti pokutám
Zmocněncem může být prakticky kdokoli. Část krajů potvrdila, že tito vykutálení specialisté na promlčení přestupků mají vazbu na firmy a podnikatelská uskupení nabízející tzv. pojištění proti pokutám.
Tyto skupiny nabízejí služby především na internetu. Inzerují, že za poplatek zařídí, aby řidič nezaplatil nic na pokutách, nepřišel o řidičák nebo nedostal body.
Jejich instrukce je jednoduchá: nechat projednávat přestupek ve správním řízení a nechat se v něm zastupovat zmocněnci z těchto uskupení. Takové služby nabízí například web Nechcipokutu.cz.
„Zabývají se všemi přestupky. Snad nejvyšší je jejich účast v řízeních, která se týkají překročení povolené rychlosti,“ sdělil za odbor dopravy mluvčí Královéhradeckého kraje Michal Friček.
Zmocněnci praktikují zdržovací praktiky
Řada oslovených krajů popsala svou zkušenost se zmocněnci velmi obdobně. Vedle v úvodu popsaných praktik využívají v rámci své zdržovací taktiky třeba navrhování zbytečných důkazů či nedosažitelných svědků, podání o desítkách stran, předkládání falešných dokumentů nebo zmocnění neexistujícího člověka.
Podle mluvčí pražského magistrátu Petry Hrubé se podobné praktiky objevují přibližně u pěti procent ze všech správních řízení, které úřad vede.
„Krajský úřad je v případě přestupků orgánem odvolacím, v současnosti se obecní zmocněnci objevují přibližně u třetiny napadlých případů, hovoříme-li o skupinách či společnostech, které zastupování za úplatu veřejně nabízejí,“ uvedla Špornová.
Existuje možné řešení
Královéhradecký odbor dopravy dokonce sdělil, že zmocněnci v rámci odvolacích řízení figurují v polovině případů. „Ve vztahu k těmto obecným zmocněncům by mohlo pomoci, kdyby správní úřad měl přímo v zákoně definovanou možnost odmítnout obecného zmocněnce, který prokazatelně činí obstrukce a v různých věcech vystupuje opakovaně,“ nastínila možné řešení Špornová.
Podle úředníků Královéhradeckého kraje by zase bylo dobré, kdyby činnost zmocněnců mohli vykonávat pouze advokáti, s nimiž kraje takové problémy nemají, nebo pojišťovny.