Článek
Kobky na pražských náplavkách původně sloužily jako takzvaná „čapadla”. Řeka tehdy dosahovala až po vysokou nábřežní zeď a prostor kobek fungoval jako průplav do historického města.
Skrz něj se do ulic distribuovalo palivové dříví a ledy, které se ve sklepeních domů přes léto používaly místo ledniček.
V rámci projektu revitalizace náplavek, které započalo v roce 2009, se kobky po mnoha letech uzavření znovu otevřely. Tentokrát v nich však nájemníci už přes dva roky provozují kavárny a galerie.
Třetí funkcí kobek jsou veřejné toalety.
Původně kobky sloužily jako průplavy do historického města.
„Návrh nevznikl nějakou inspirací zvenčí. Vznikl zamýšlením se nad otevřením tohoto prostoru, který je v kontextu řeky sám o sobě impozantní. V době, kdy jsme začali náplavku oživovat, byl vstupní prostor kobek uzavřen vestavěnou zdí,“ popisuje architekt náplavek Petr Janda.
„Myšlenka byla propojit kobky co nejvíce s exteriérem tak, aby kontakt mezi řekou a vnitřním prostorem byl maximální,“ dodal Janda.
Cenu za architekturu získal návrh rekonstrukce Helfštýna
Propojení kobek s náplavkou a řekou Janda dosáhl obrovskými skleněnými okny, která svým kruhovým nebo eliptickým tvarem doplňují prostor daný obrysem klenby.
Okna jsou pohyblivá a otevírají se na fotobuňku, takže jimi návštěvníci mohou do kobek bez problému vstupovat.
V systému ostění, které čočku uzavírá, je systémová výstavba, která umožňuje zabudování lamelové protipovodňové stěny.
Každé z oken je trošku jinak tvarované a vyrobené na míru.
„Je to akrylátové sklo odlité do potřebné tloušťky, které se používá pro zasklení mořských akvárií. Slepením jednotlivých částí pomocí neviditelných „švů“ jsme dosáhli potřebného nadrozměru,“ přiznal Janda.
Myšlenka projektu byla propojit co nejvíce interiér s exteriérem tak, aby vznikl maximální kontakt mezi řekou a vnitřním prostorem.
S průměrem okolo pěti a půl metru jsou okna vedoucí do kobek na Rašínově nábřeží největšími pivotovými okny na světě. Skla jsou tlustá sedm centimetrů a největší z „čoček“ váží včetně rámu až dvě a půl tuny.
Nákladové nádraží Žižkov se promění v novou moderní čtvrť Prahy
„V roce 2009, kdy jsme projekt rozpracovali, existovala na světě jediná firma, která by sklo takových rozměrů dokázala vyrobit. Kvůli velikosti a tíze materiálu se skla z továrny v Thajsku na cestu do Česka vydala lodí. Přes Hamburk se vodní cestou z Asie dostala až na náplavku v centru Prahy,” podotkl Janda.
Projekt rekonstrukce kobek získal čtyři ocenění v Česku a řadu dalších cen v zahraničí. Nominován byl například i na prestižní ocenění Mies van der Rohe Award 2022 nebo Dezeen Award 2021, které na vyhlášení ještě čekají.
Okna umožňují vstup do kobek diagonálním otevíráním.
„Náplavky jsou projektem, který se komplexně zabývá veřejným prostorem, a naučily Prahu, která dlouhou dobu stála k řece zády, vnímat řeku jako svou součást,” zdůrazňuje Janda.
„Díky citlivé kulturní aktivaci dostal projekt nebývale velký prostor v zahraničních publikacích, kterých je momentálně asi 200. My máme radost, že také díky naší práci je Praha v posledních letech oceňována jako jedno nejkrásnějších měst na světě,“ doplnil architekt.
Architektem roku 2021 je Petr Stolín, jenž boduje na odborné scéně
Vedle proměny kobek do budoucna připravuje v rámci revitalizace náplavek projekt plovoucích lázní, za který obdržel cenu magazínu Architizer za nejlepší dosud nerealizovaný projekt pro rekreaci a sport na světě.
Součástí revitalizace pražských náplavek je projekt plovoucích lázní.
„Plovoucí lázně jsou pro Prahu velmi cenné tím, že navracejí do jejího veřejného prostoru fenomén říčního lázeňství, který fungoval zejména v první polovině dvacátého století a vytvářel nezaměnitelnou kulturně-sociální složku. My se jeho rehabilitací a znovuobnovením zabýváme již více než deset let,“ vysvětluje Janda.
„Doufáme, že nyní s pomocí současné politické reprezentace dojde k realizaci projektu,“ dodal.