Prolomení limitů na Bílině? Lidem vadí noční hluk a vrstvy prachu

Obce v okolí dolu Bílina budou požadovat ochranná opatření, která zabrání zhoršení životních podmínek po rozšíření těžby uhlí. Občané se budou vyjadřovat v rámci veřejného projednávání.

„Přes den hluk ani moc slyšet není. Je slyšet hlavně v noci, ale při zavřených oknech spát můžeme. Doly slíbily, že s tím něco udělají, a začaly to i řešit. Nepříjemný je akorát prach, ale o zdraví se nebojíme. Za námi už vznikla protiprachová stěna. Vypadá to, že se s provozovateli dolů určitě dohodneme,“ řekla na místě Novinkám obyvatelka Mariánských Radčic, která má rodinný dům postavený více než dva kilometry od dolu.

Těžba se podle schváleného usnesení vlády může na dole Bílina přiblížit nejvýše 500 metrů od zastavěného území nejbližších obcí. Pokračování těžby na Bílině nebude znamenat zásah do lidských obydlí. S prolomením limitů v lomu Bílina, který patří Severočeským dolům, obec počítala. Otázka se totiž řeší delší dobu. Proti posunu těžby neprotestovala.

"My s tím nemáme problém, jsme rádi, že to rozhodnutí padlo," uvedl starosta obce Mariánské Radčice Jaroslav Sikora s tím, že jeho obec je v jiné situaci než Horní Jiřetín. "Nemusíme čekat dvacet let na to, co bude dál," poznamenal. Jiřetína by se dotklo případné prolomení limitů v dole ČSA. Od tohoto původního návrhu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) vláda ustoupila.

Méně smířlivý názor zastávají lidé v obci Braňany, které jsou od dolu Bílina vzdálené přibližně 7,5 kilometru. Zde místním vadí především prach. Až milimetrové usazeniny na parapetech domu jsou podle obyvatel na denním pořádku. S prolomením limitů nesouhlasí. Do budoucna vidí s těžbou v blízkosti problém.

„Pan (Andrej) Babiš v tom sice nevidí problém, protože se nebude nic bourat, ale to, že my tady můžeme mýt každý den auta, že máme na bazénu vrstvu prachu, parapety se musejí utírat každý druhý den, to nikoho nezajímá. Náš malý syn může mít za padesát let problémy s plícemi,“ říká rozhořčeně další obyvatel Braňan.

Veřejné projednávání záměru rozšířit těžbu plánují i v Braňanech. "Určitě se budou moci vyjádřit občané. Debatovat teď budeme s doly, co by všechno bylo možné pro lidi udělat," řekl starosta Braňan Petr Škanta.

Podle tiskového mluvčího Severočeských dolů Lukáše Kopeckého jsou v obci Braňany již dnes nainstalována některá protiprašná a protihluková opatření, jako je ochranná stěna a zemní val z přírodního materiálu, který je až 6,5 metru vysoký a jeho rozloha je 5,76 hektaru. „Val i stěnu jsme osázeli stromy a keři, které, až vyrostou, budou ještě účinněji zachytávat prach a tříštit hluk,“ upřesňuje Kopecký.

Po pondělním rozhodnutí vlády o limitech těžby na dole Bílina Středočeské doly vypracují studii a začnou jednat s obcí Braňany o dalších účinných ochranných opatřeních, například mlžících stěnách z výkonných generátorů – děl vytvářejících jemnou vodní mlhu, která ještě více zmírní negativní vliv těžby na životní prostředí.

„Přímo v provozu dolu Bílina budeme již příští rok instalovat atomizéry na zkrápění přesypů pásové dopravy, budeme častěji kropit nezpevněné komunikace a při kropení využijeme ekologicky nezávadné látky Calton, která na sebe váže prachové částice. Tyto kroky také pomohou snížit prašnost, kterou v obci pravidelně monitorujeme nainstalovanou měřící stanicí,“ dodal Kopecký.

Bezprostředně po rozhodnutí vlády se uskutečnila demonstrace proti navýšení těžby uhlí. Zúčastnil se jí také jeden z hlavních odpůrců, radní Teplic Dominik Feri.

„Namnoze zaznívají zejména argumenty týkající se znečištění životního prostředí, nižší průměrné délky dožití a podobně. Ty samozřejmě považuji za zásadní a relevantní. Nadto ale vnímám problematiku těžby v severních Čechách také jako věc poměru ke krajině a domovu. A tento poměr se netýká jen samotných obyvatel Ústeckého kraje. Stanovisko vlády také do určité míry reflektuje její vztah k severu Čech jako takovému,” nastínil obecnější pohled Feri.