Článek
Dovolání k NS podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Té vadí verdikt Vrchního soudu v Praze, který počátkem února zastavil stíhání Brožové-Polednové kvůli promlčení skutku. Vesecká trvá na potrestání prokurátorky.
Jaký verdikt padne, je podle právních odborníků důležité kvůli vypořádání s minulostí, a to i přesto, že Brožová-Polednová by ze zdravotních důvodů pravděpodobně nikdy nenastoupila do výkonu trestu.
Někdejší prokurátorku nejprve potrestal Městský soud v Praze osmi lety vězení za podíl na vraždě při procesu s Horákovou. Podle odvolacího vrchního soudu ale nebyla role bývalé prokurátorky natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, ale jen jako napomáhání k vraždě. A podle tehdejších zákonů se podobný čin promlčuje za pět let.
Trestnost zločinu tak podle vrchního soudu zanikla pět let po pádu komunistického režimu, na konci roku 1994. Do promlčecí lhůty se totiž nezapočítává období let 1948 až 1989, kdy z politických důvodů nemohly být některé zločiny potrestány.
Stíhání vedoucího vyšetřovatelů bylo zastaveno
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. Brožové-Polednové bylo tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.
Polednová a vedoucí vyšetřovatelů v procesu Milan Moučka jsou poslední žijící aktéři procesu. Moučku před několika lety stíhala policie, v roce 2003 ale státní zastupitelství stíhání zastavilo.