Článek
Osmiletý trest si má odpykat ve věznici s dozorem. Podle soudu je vinna z několikanásobné vraždy ve spolupachatelství. Obhájce odsouzené Ludmily Polednové si ponechal po čtvrtečním vynesení rozsudku lhůtu pro odvolání. Verdikt tak není pravomocný.
"Byla si vědoma toho, že o vině a trestu Milady Horákové a dalších obžalovaných bylo rozhodnuto již předem. Cílem následného hlavního líčení byla fyzická likvidace obžalovaných," řekl při vynesení rozsudku soudce Petr Braun.
Polednová podle soudce společným jednáním více osob jiného úmyslně usmrtila a tím spáchala trestný čin vraždy ve spolupachatelství.
"Soud má ze zajištěných archivních materiálů za to, že paní prokurátorka Polednová musela vědět, že se podílí na justiční vraždě," podotkl Braun. Podle něj nebyla pouze jakýmsi pasivním svědkem událostí, ale jedním článkem řetězu, který umožnil fyzickou likvidaci nepřátel komunistického režimu.
Všichni víme, že i kdyby byl čtvrteční rozsudek pravomocně potvrzen, tak Polednová neodsedí ani jeden jediný den. Ten trest je vzhledem k jejímu věku 86 let a špatnému zdraví nevykonatelný," řekl soudce Braun. Současně uvedl, že žalobcem navrhovaných pět let je trest nepřiměřeně nízký.
Obhájce Polednové připustil, že se jeho klientka s největší pravděpodobností odvolá. V takovém případě se bude kauzou zabývat vrchní soud.
Polednové hrozilo až patnáctileté vězení
Vykonstruovaný proces měl za cíl vypořádat se s oponenty tehdejšího komunistického režimu. Horáková byla mezi politickými vězni, v politických procesech padesátých let, jedinou popravenou ženou.
Polednové hrozilo za spolupachatelství na vraždě až patnáctileté vězení. Sám žalobce ale navrhl pouze trest ve výši pěti let. Státní zástupce se domnívá, že prokurátorka si musela být vědoma toho, že se podílí na justiční vraždě.
Polednová se kvůli špatnému zdravotnímu stavu líčení nezúčastnila.
Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena.
Milada Horáková před pražským soudem v roce 1950. Foto: Archiv ČTK
Podle tehdejší obžaloby měla jako hlava spikleneckého centra připravovat návrat ke kapitalismu, spolupracovat s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávat důležité informace.
Poprava pár týdnů po procesu
Někdejší poslankyně za národní socialisty Milada Horáková byla popravena 27. června 1950, jen několik týdnů po skončení zinscenovaného procesu. Spolu s ní skončili na popravišti další tři lidé - Jan Bouchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl.
Další dostali doživotní tresty či desítky let vězení. V procesu s Horákovou bylo souzeno 13 lidí. Byli obžalováni z vlastizrady a z vyzvědačství.