Článek
Celý tunelový komplex se skládá ze tří na sebe plynule navazujících tunelů - Brusnice, Dejvice a Královská obora. Je součástí severozápadního úseku Městského okruhu, jehož celková délka je 6382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru, součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.
Tunelové úseky jsou mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu.
Tunel Blanka
Řidiči tak budou moci do komplexu najet a vyjet od Strahovského tunelu, na Prašném mostě, na Letné a v Troji.
| Jednotlivé úseky tunelového komplexu Blanka |
|---|
| Tunel Brusnice - od severního portálu Strahovského tunelu vede Patočkovou ulicí nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou je ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů. |
| Tunel Dejvice - od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků, délka úseku je jeden kilometr. |
| Tunel Královská obora - od křižovatky U Vorlíků vede nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a potom míří hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených. |
Strahovský a Brusnický tunel
Tunely s dvěma a místy třemi jízdními pruhy sice navazují u Strahovského tunelu na městský okruh, za Vltavou na Pelc-Tyrolce ale ústí do ulic V Holešovičkách a Povltavská, kde by se mohl komplikovat provoz.
Každý úsek v jiné barvě
Pohyb a rychlou orientaci, nastane-li v tunelu Blanka mimořádná situace, usnadňují barvy. Například zelená zvýrazňuje tunelové propojky a SOS výklenky. Pomáhá i luminiscenční nátěr. Nouzové osvětlení vyvede auta z podzemí i v případě, je-li zhoršená viditelnost kvůli kouři.
Klíčový je výrazný, barevně odlišený vodicí pás z obkládaček ve výši řidičových očí.
Každý ze tří úseků díla jej má v jiné barvě, jež vyniká v béžovém obkladu. Motorista tedy okamžitě ví, ve které části se zrovna nachází.
| Barevné pruhy obkládaček v tunelu | |
|---|---|
| Oranžová | Brusnice |
| Fialová | Dejvice |
| Modrá | Královská obora |
Lze očekávat zklidnění i nárůst dopravy
Podle prognóz, které publikovala pražská Technická správa komunikací (TSK), se uleví například Veletržní ulici. Studie, kterou magistrátu prezentoval šéf TSK Ladislav Pivec, předpokládá nárůst dopravy v ulicích sousedících s tunelem, např. v Povltavské a V Holešovičkách. Více aut než dnes patrně bude jezdit po Svatovítské do Dejvic a na Vítězném náměstí.
Brusnický tunel
Výpočty ukazují, že např. v ulici Milady Horákové by měla doprava poklesnout až o 40 procent, ve Veletržní, Československé armády, Patočkově od Malovanky po Myslbekovu či v Evropské přibližně o 20 procent.
| Nejmodernější bezpečnostní opatření |
|---|
| Kdyby v tunelu začalo hořet, poměrně přesné čidlo vyšle dispečerům na strahovském velíně signál, kde šlehají plameny, a na semaforech u vjezdu automaticky naskakuje červená barva. Osvětlení, které je v běžném stavu v provozu tak na 75 procent, se spustí naplno, aby bylo dobře vidět. Místní rozhlas nabádá lidi, kudy se vydat, dispečer může vstoupit do rádiového vysílání a informovat o aktuální situaci. „Ve stropě tunelu jsou asi každých 70 metrů díry kryté žaluziemi, ty v místě požáru se otevřou a podtlakem začnou odsávat kouřové zplodiny. Tohle odvětrání zajistí, aby se po dobu evakuace, která by měla trvat přibližně 15 minut, udržela v provozu dýchací zóna, aby se lidé neudusili,“ vysvětlil mluvčí Metrostavu František Polák s tím, že bezpečnostní systém Blanky patří k nejmodernějším. |
Ústí tunelu Královská obora a Trojského mostu
„Blanka je nesporně významný prvek, ale plný efekt se dostaví až v okamžiku, kdy bude dokončen celý městský okruh, tedy úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholskou radiálou,“ míní profesor František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT Praha.
Okruh je třeba dobudovat
Projektanti, kteří připravovali pražský systém, podle něj doporučovali, aby pokud možno ve stejném čase, kdy se dokončí Blanka, se zprovoznila i další část Pražského okruhu.
Tunel Blanka je součástí městského okruhu.
„Pak by uvedení do provozu mohla doprovázet mnohem radikálnější opatření, která by umožnila zásadní zklidnění dnes přetížených komunikací, např. Veletržní, Letenského náměstí. Přeměnit je na městskou sběrnou třídu se stromořadím a jedním jízdním pruhem, která by sloužila cílové dopravě,“ uvedl.
| Cena staveb městského okruhu s tunely Blanka |
|---|
| Myslbekova–Prašný most 8,99 mld. Kč |
| z toho stavba 6,89 mld. Kč technologie 1,08 mld. Kč |
| Prašný most–Špejchar 4,35 mld. Kč |
| z toho stavba 3,43 mld. Kč technologie 0,6 mld. Kč |
| Špejchar–Pelc-Tyrolka 23,63 mld. Kč |
| z toho stavba 18,42 mld. Kč technologie 3,49 mld. Kč |
| Malovanka–Myslbekova 6,00 mld. Kč |
| z toho stavba 5,06 mld. Kč technologie 0,45 mld. Kč |
| Celkem 42,97 mld. Kč |
| Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy |
Anketa
Chronologie výstavby tunelového komplexu
90. léta – Rozpracování variant severozápadní části městského okruhu nazvaných Hana (přes Holešovice), Dana (přes Dejvice) a Blanka (přes Bubeneč).
1999 – V územním plánu hl. m. Prahy schválena varianta Blanka.
2001 – Odhad nákladů na Blanku byl 16 miliard korun.
30. října 2006 – Podpis smlouvy mezi hl. m. Prahou a Metrostavem na zhotovení stavební části tunelů Blanka do března 2011 za 21,2 miliardy korun.
Červen 2007 – Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů.
20. května 2008 – První propad zeminy do tunelu ve Stromovce.
13. října 2008 – Druhý propad ve Stromovce.
Listopad 2009 – Správce stavby, Inženýring dopravních staveb, oznámil 13měsíční zpoždění, tunely měly být zprovozněny na konci roku 2012.
6. července 2010 – Tunel se propadl za hradčanskou budovou ministerstva kultury v Pražské památkové rezervaci.
Jaro 2013 – Město zvažovalo, zda bude moci legálně převzít nový Trojský most, třikrát dražší než výsledek soutěže.
Září / Říjen 2014 – Stavební práce byly dokončeny, Trojský most zprovozněn.
Prosinec 2014 – Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odhadla zprovoznění tunelů na konec března 2015. Začala arbitráž s Inženýringem dopravních staveb.
Únor 2015 – Zprovoznění Blanky opět odloženo, zjistilo se, že je třeba vyměnit všechny kabely, které poškodila vlhkost. Výsledná cena díla včetně napojení na Strahovský tunel činí 43 miliard korun.
