Profit z F-35 pro české firmy je zatím v nedohlednu

Přitom od uzavření stamiliardového kontraktu na dodávku 24 amerických stíhaček F-35 pro českou armáda, kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS), už uběhl víc než rok. A ministerstvo v den podpisu tvrdilo, že všech čtrnáct projektů je připraveno.

O tom, že situace není ideální, svědčí i to, že Česko v objemu průmyslové spolupráce výrazně zaostává za ostatními zeměmi, které si letouny páté generace také objednaly. Ukázala na to srovnávací studie zveřejněná na konci minulého roku Armádním technickým magazínem.

Ke slibům, že české firmy dostanou od amerických výrobců zásadnější zakázky, je zatím skeptický i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. „Od firem, které jsou členem asociace, nemám informace, že by závazky na spolupráci byly plněny v předpokládaném objemu,“ řekl Novinkám Hynek.

Společnost Lockheed Martin stvrdila zatím tři smlouvy na konkrétní projekty a také dohodu o budoucí spolupráci na výzkum bezpilotního letounu s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a Českým vysokým učením technickým v Praze.

Výrobce motorů Pratt&Whitney dosud žádné závazky v Česku nepodepsal, což potvrdila serveru E15 vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce na ministerstvu obrany Radka Konderlová.

„Mnohem větší tlak musíme vyvinout hlavně na Pratt&Whitney, jednání s českými podniky nicméně už probíhají,“ uvedla.

Podle leteckého publicisty Jakuba Fojtíka české ministerstvo žádalo zapojení průmyslu, ale nedokázalo svůj požadavek vyjádřit procentem ze zakázky, proto je dohoda s USA pouhou proklamací bez možných sankcí.

„Příčinou tohoto nežádoucího stavu je, že ministerstvo nedokázalo na rozdíl od mnoha západních zemí zahájit paralelní jednání o takzvané adhezní smlouvě přímo s výrobcem F-35 a výrobcem motoru stejně jako Finsko, Švýcarsko či zpožděně i Německo,“ napsal Fojtík pro Armádní technický magazín.

Proti tomu se ohradilo ministerstvo obrany. „S výrobci letadel a motorů jsme ještě před uzavřením smlouvy s vládou USA podepsali příslušné dohody asi za patnáct miliard korun, které zcela jasně pamatují i na vymahatelnost, a to až formou arbitráže,“ řekl Novinkám a Právu mluvčí obrany Karel Čapek.

To, o jaké zakázky a v jakém objemu se jedná, resort s odvoláním na obchodní tajemství nezveřejnil.

Podle Fojtíka je z dostupných zdrojů dohledatelné, že země jako Finsko, Belgie nebo Švýcarsko, které měly stejnou vyjednávací pozici jako Česko, dokázaly pro svůj průmysl vydobýt více práce a peněz. Finsko i Belgie shodně za tři miliardy dolarů (72 miliard korun), Švýcarsko za 2,34 miliardy dolarů (56 miliard korun).

Srovnání s jinými státy však označuje ministerstvo za zavádějící.

„Vyjednávání o průmyslové spolupráci má v každé zemi svá specifika. Dohody se uzavíraly za zcela jiných podmínek. Švýcarsko není členem EU. A na zcela jiný počet letounů a neznáme obsah a detaily jejich smluv,“ poznamenal Čapek.

Finsko si objednalo 64 letounů, Belgie 34 a Švýcarsko 40.

Se společností Lockheed Martin se na budoucím výcviku českých pilotů F-35 loni dohodl státní podnik LOM, který provozuje výcvikové centrum v Pardubicích. Pokud by se podařilo vyjednat, aby tam cvičili i piloti z dalších zemí, mohlo by jít o významný kontrakt.

„Do výcviku by šla skvěle využít nová L-39 Skyfox. Pokud by si to Američané vzali za své, byl by to asi nejvýznamnější bod plnění, protože ostatní zakázky, které se rýsují, jsou jen drobnosti,“ poznamenal Hynek.

Uspělo i české konsorcium firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE, které podepsalo smlouvu na výrobu konkrétní součástky pro letouny F-35. Měly by vyvinout mřížku ze speciální slitiny, která odolá vysokým teplotám při odvodu spalin ze stíhačky.

Podle generálního ředitele PBS Milana Macholána nejde ani tak o stamilionový obchod jako o prestiž. „Když nás Lockheed Martin - největší zbrojovka na světě - vzal do spolupráce, ukazuje, že firma PBS je na skvělé úrovni,“ řekl Novinkám.

Dalším kontraktem, který obrana zahrnuje do průmyslové spolupráce, je rozšířená smlouva mezi Lockheed Martin a českou pobočkou americké firmy Honeywell na výrobu a servis záložní tepelné jednotky PTMS. Tu ale Honeywell vyráběl ještě předtím, než Česko podepsalo s USA smlouvu o stíhačkách F-35.

Další firmy, které mají želízka v ohni, jako jsou Aero Vodochody, Ray Service nebo výrobce simulátorů VR Group, zatím nic nepodepsaly. Blízko dohodě by mělo být Aero. „Mohu říci, že v brzké době budeme součástí klubu průmyslové spolupráce,“ uvedl šéf Aera Viktor Sotona.