Prodloužení lhůty pro žádosti o odškodnění za nezákonné sterilizace se už letos asi nestihne

„Nikomu nic neuteče. Problém nastal často tím, že se ženy přihlásily, ministerstvo jim ale nárok neuznalo. Některé se soudily a judikatura později ukázala, že i ty jiné ženy by na to měly právo. Ale těm utekla lhůta. My chceme umožnit, aby nárok mohly uplatnit znovu, protože ne všechny měly nervy a prostředky se soudit,“ vysvětlil pro ČTK ministr Blažek.

Posledním datem, kdy budou moci ženy o odškodnění podle stávajícího zákona požádat, je 2. leden 2025. Odškodnění ve výši 300 tisíc korun se týká žen, které mez 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 podstoupily sterilizaci bez svého vědomí. Nejčastěji šlo o romské ženy.

Návrh, který 4. prosince podala poslankyně Eva Decroix (ODS) spolu s ministrem Blažkem, počítá s prodloužením o dva roky. Úpravu přiložili k vládní novele zákoníku práce, která zatím prošla prvním čtením. Schválení očekává ministr zhruba v únoru příštího roku.

„Kdy bude prodloužení lhůty schváleno si nyní netroufám odhadovat, nicméně s tím počítáme. Proběhla o tom domluva také s veřejným ochráncem práv a vládní zmocněnkyní pro romské záležitosti Lucií Fukovou. Od začátku jsme věděli, že se to před koncem roku nestihne,“ uvedla pro Novinky Decroix.

Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Ondřeje Jakoba návrh na prodloužení lhůty kvituje. Aktuálně eviduje 591 nevyřízených žádostí, jejichž schvalovací proces bude pokračovat i po 2. lednu.

„Zákon počítal s tím, že lhůta uplyne po třech letech, nicméně pokud to zákonodárce prodlouží ex post, nemělo by to znamenat, že ženy nebudou moci o odškodnění žádat. Podle mého názoru by v tom neměl být z pohledu práva zásadní problém,“ řekl Novinkám právník Ondřej Preuss.

Mezi schválením úpravy a původním termínem však podle něj vznikne časová mezera, kdy ženy na odškodnění nebudou mít nárok. „Kdyby někdo podal žádost třeba 3. ledna, tak by jí ministerstvo mělo odmítnout, protože nárok fakticky neexistuje,“ vysvětlil právník.

„Novelou by se nárok jakoby vytvářel znovu, stejně jako tomu bylo při prvním zavedení zákona,“ dodal.

Naděje na schválení návrhu v letošním roce se už vzdává i poslankyně Helena Válková (ANO), která také podala novelu s cílem lhůtu pro odškodnění žen prodloužit. Vládní koalice podle ní věc zanedbala, přičemž v únoru může být na schvalování už pozdě.

„Sněmovna návrh paní poslankyně Decroix ještě schválit může, ale řeší se to na poslední chvíli. I kdyby v příštím týdnu návrh prošel, Senát už se k němu nevyjádří,“ řekla Válková. „Ve Sněmovně je hrozný chaos, nikdo neví, co se bude příští týden ve třetím čtení schvalovat,“ postěžovala si poslankyně.

Senát zasedá letos naposledy 18. prosince, další schůze budou až v lednu příštího roku. „To už je pozdě, propadne prekluzivní lhůta (právo po uplynutí lhůty zanikne pozn. red.) a z právního hlediska nevím, jak by se dala prodloužit,“ zakončila Válková.

K prodloužení lhůty vybízejí dlouhodobě neziskové organizace, veřejný ochránce práv a vyzval k němu i komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O'Flaherty.

Ministerstvo zdravotnictví eviduje celkem přes dva tisíce žádostí, přičemž v době vzniku zákona byl odhad 400. Dosud je kladně vypořádaných asi 700 žádostí.