Článek
Žalobce viní Randáka a exúřednici z trestného činu neoprávněné nakládání s osobními údaji kvůli tomu, že měli stát za zveřejněním výše odměn Jany Nagyové, šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), které tím měla vzniknout vážná újma.
Kočí prozradil, že soudkyně Dana Šindelářová zvažovala, zda by nebylo možné případ ukončit mimo proces, a stíhání zastavit podmíněně, nebo v rámci narovnání. K tomu ale nedošlo. „Připadaly tam v úvahu formy podmíněného zastavení nebo narovnání, ale tam je vždy podmínka, že skutek se stal a že se k němu doznáme. Ale vzhledem k tomu, že se nestal, tak není možné doznání a není možná ani tato forma rozhodnutí,“ uvedl Kočí.
„Padl návrh na alternativní postup mimo hlavní líčení. Jediné, co jsem řekl, bylo, že jsem ten skutek nespáchal a že se cítím nevinen. Tudíž není jiná cesta než nařídit hlavní líčení,“ doplnil Randák.
Vysoké odměny Nagyové
Ještě před Randákem soud vyslechl i bývalou zaměstnankyni úřadu vlády. Ona i její obhájce nechtěli případ jakkoli komentovat.
Údaje z výplatní pásky Nagyové unikly do médií počátkem loňského roku. Ukázalo se, že měla pobírat základní plat kolem 30 tisíc korun, kvůli odměnám a příspěvkům však byla částka několikanásobně vyšší.
Zveřejnění těchto informací rozčílilo premiéra Nečase, který to označil za „mediální lynč“, a mimo jiné uvedl, že lidé z jeho okolí „dřou jako koně“.
Podle Randáka jde o mstu Nečase
Randákovi a obviněné ženě hrozí až pětileté tresty vězení, peněžité tresty nebo zákaz činnosti. Randák, který se angažuje v Nadačním fondu proti korupci, opakovaně řekl, že trvá na své nevině. Navíc podotýká, že i kdyby se zmíněného jednání dopustil, nemělo by to být posuzováno jako trestný čin. Veřejnost má podle něj na podobné informace právo.
V minulosti Právu sdělil, že své stíhání bere jako mstu premiéra za to, že někdo „sáhl na člověka, který ho ovládá“. Zároveň případ spojuje s činností Nadačního fondu proti korupci, například směrem k aktivitám lobbisty Ivo Rittiga.
