Článek
Proč vláda, kde je hlavní silou pravicová ODS, nespoří razantněji?
Myslím, že hodně funguje zkušenost z let 2010 až 2013. Vládu tehdy vedla ODS spolu s TOP 09 a dnes již zapomenutými Věcmi veřejnými. Kabinet prováděl poměrně razantní úsporná opatření v situaci, kdy se ekonomice příliš nedařilo. Působilo to někdy bolestivě, navíc komunikace, která to provázela, byla možná ještě větším problémem.
Tehdejší Nečasova vláda na to doplatila extrémně nízkou důvěrou a ODS a TOP 09 výsledkem ve volbách v roce 2013. Pamatuje to řada politiků včetně současného premiéra Petra Fialy (v Nečasově vládě byl od roku 2012 ministrem školství - pozn. red.). Postup je nyní výrazně opatrnější, kabinet se snaží vyhnout nálepce vlády škrtů.
Zakládáme si na velký problém, varuje NKÚ. Doporučuje rozpočtovou obezřetnost a reformy
Vidíte i jiný důvod?
Vládu vede ODS, ale je v ní dohromady pět stran. Piráti ani Starostové rozhodně nejsou pravicovými silami, u lidovců je to s otazníkem, zřejmě bych je umístil do pravého středu. Ekonomicky liberální jsou nicméně jen ODS a TOP 09. V rámci koalice se musejí hledat kompromisy a ty jsou ve výsledku hodně opatrné, vidět to bylo u konsolidačního balíčku v loňském roce.
Nedopadne to tak, že vláda bude mít stejně nízkou důvěru, a ještě neušetří?
Důvěra ve vládu není vysoká, ale podpora vládních stran katastrofálně neklesá. Když se podíváte na podporu vládních stran, sice oproti volbám v roce 2021 klesla, ale není to razantní propad. Když dnes sečtete podporu vládních stran, tak jste na nějakých 35 až 36 procentech. Ve sněmovních volbách přitom dosáhly mírně nad čtyřicet procent.
Takže tato vláda není zrovna nejdůvěryhodnější, ale kupodivu se to do podpory vládních stran promítá jen částečně. Ta zmíněná zkušenost z let 2010 a 2013 se ukazuje ještě v jedné snaze, podle mě celkem úspěšné, aby se vnitřní rozpory neřešily na veřejnosti.
Fiala: Na letošní růst platů nejsou ve vládní rezervě peníze
Nevychýlilo se kyvadlo doleva, když i středopravicová vláda vytváří takové schodky?
Nechci vládu hájit, ale je dobré vidět kontext. S extrémními schodky státního rozpočtu se začalo v roce 2020 za pandemie. Pak přišla válka na Ukrajině, s tím spojená energetická krize, to zase vedlo k opatřením, které situaci prodlužovaly.
Vláda je teď možná v nešikovné situaci, kdy se ekonomika začíná pomalu zvedat, ale jednak se zvedá hodně pomalu, jednak je před koncem volebního období. V této době vlády nedělají nepopulární kroky, což by škrty ve státních výdajích nebo zvyšování daní byly. To se před volbami nestává a je úplně jedno, jestli vládne pravice, nebo levice.
Je vůbec poptávka po rozpočtově zodpovědnější straně? Mluví se o partaji, kterou by mohl založit Miroslav Kalousek, který vládu za rozpočet často tepe.
Upřímně nevím, to bychom zjistili, až pokud by ji založil a prošla by volbami. Teď čistě spekuluji, ale pokud by Miroslav Kalousek něco takového udělal, tak tím paradoxně pomůže především Andreji Babišovi, aby se vrátil do premiérského úřadu. Odebral by procenta koalici Spolu. Nikdo neví, kolik by to bylo procent, rozhodně to nebude v řádu velké politické strany, ale pár procent to být může.
Pokud by se nová strana nedostala do Sněmovny, hlasy by propadly. A pokud by se dostala?
Efekt našeho volebního systému má pořád ještě deformující účinky, rozhodně neprospívá malým stranám těsně nad pět procent. A kdyby taková strana prošla do Sněmovny, otázkou je, co potom? Zvětšila by se už dnes dost velká roztříštěnost středopravého a pravicového prostoru. To byl přece veškerý smysl koalice Spolu, aby se zabránilo tříštění hlasů menším stranám.
Kalouskova nová strana? Z další pravicové konkurence by premiér radost neměl
