Proč tělocvičny? Postavme jim domky

Architekti přiznávají, že jimi navržené domky rozhodně nemohou suplovat sociální bydlení, protože domky neodpovídají stavebním, požárním ani hygienickým předpisům.

„Rozhodně je to ale lepší než bydlet někde ve stanu. A vzhledem k tomu, kolik lidí může ještě z Ukrajiny utéct, se můžeme s jejich ubytováním dostat do velkých problémů. Dělat stanová městečka, která se změní v ghetta, to je věc, kterou snad nikdo nechce,“ řekl Právu Pavel Griz z ateliéru Molo architekti, který stál u zrodu nápadu.

Vize jednoduchého domku stojí na myšlence, že materiál na jeho stavbu se dá sehnat v každých stavebninách. „Je to vlastně jakási skládačka z překližky nebo OSB desek. K tomu stavební bazary jsou plné nepotřebných prvků, protože skoro na každé stavbě se špatně zaměří nějaká okna a ta se pak prodávají za pár korun. A do našeho domku by různé rozměry nevadily. K tomu pak stačí ještě pila, která nařeže fošny na střechu, a základ je hotový,“ popsal Griz.

Architekti propočetli, že jeden domek pro tři lidi by přišel na materiálu bez práce na 300 tisíc korun. Důraz přitom kladou na to, že by se flexibilně používaly věci z okolí, ne aby se materiál vozil přes celou republiku. Samotná montáž by mohla být hotova za dva až čtyři dny. Čísla a propočty přitom nejsou vycucané z prstu, architekti totiž mají mimo jiné patnáctiletou zkušenost s dřevostavbami.

Nápad počítá s tím, že jednoduchá stavba se základním hygienickým zázemím by mohla vzniknout takřka v každé druhé vesnici, neboť podle architektů je rozhodně lepší, když se lidé utíkající před válkou rozptýlí po celé republice, než aby vznikaly uzavřené komunity. „Pokud v obci budou dvě mámy a čtyři děti, tak je místní mezi sebe vezmou jinak, než když tam bude plná ubytovna Ukrajinců,“ uvažoval Griz.

Výhodou podle architektů je i to, že poté, co by bydlení přestalo plnit svůj účel, mohou se domky rozebrat a znovu použít. „Mohou se z toho udělat třeba klubovny, převlékárny u rybníka nebo bazénu. Protože je to celé na bázi modulů, lze je skládat a přeskupovat podle potřeby. Životnost takové stavby je minimálně pět let, ale pokud se to udělá pořádně a nebude nikde zatékat, může bez problémů vydržet pětkrát déle,“ byl si jistý Griz.

„Víme, jak udělat domek rychle a levně, protože o to jde: zajistit rychlé a důstojné bydlení,“ dodal Griz s tím, že jejich nápad by měl podobu tzv. open source, tedy že by byl k dispozici všem a každý by ho mohl vylepšit či upravit podle lokálních specifik.

Do projektu „ClickHome domky“ se kromě Molo architekti zapojily společnosti Esté architekti, Světlík Šedý Štefl a Projektil architekti.