Článek
Za předpokladu, že cílem odposlechů byl Janoušek, je tedy takřka jisté, že by měly existovat i další nahrávky. A právě ty by mohly být ještě třaskavější.
V takovém případě je nabíledni otázka, zda toto „rituální obětování“ Béma nemá sloužit jako výstraha těm, kteří si doma koušou nehty strachy, že v dalším vydání novin si přečtou přepisy svých rozhovorů s Janouškem.
Nahrávky jsou bezesporu skandální, ale – jak veřejnosti neustále připomínají vrcholní představitelé ODS – jsou staré pět let. Navíc kdysi nejoblíbenější politik Bém už dávno není v politice těžká váha, ale jen exprimátor a poslanec (místopředseda školského výboru) bez důvěry veřejnosti. Ale lidé, s nimiž Janoušek mohl mluvit, jsou třeba dnes zatím ještě na politickém výsluní.
Kmotři táhnou proti kmotříčkům?
Dvojici Bém–Janoušek označil v ČT politolog Petr Robejšek za „logo, které velice trefně symbolizuje podstatu problému. Zcela jistě ale nejsou sami. Podle toho, co se špitá, to není konec odhalování. Musíme počítat s tím, že existovala jakási hydra někde v pozadí a že boj s ní bude ještě trvat“.
Americký novinář žijící v Česku Erik Best v neděli v ČT řekl, že ve skutečnosti jde o snahu „kmotrů“ odstranit „kmotříka“ Janouška. Ptal se, odkud nahrávky pocházejí a kdo je vybral.
„Možná je to snaha (šéfa poslanců VV a bývalého majitele ABL Víta) Bárty posílat vzkaz ODS, že například máme informace, a když budu usvědčen u soudu v dubnu, tak uvidíte, čeho jsem schopen,“ řekl.
Jaroslav Plesl v HN napsal, že kdyby mělo jít o čistku na radnici, musely by se objevit i odposlechy dalších lidí, alespoň podnikatele a radního za ODS v Praze 10 Tomáše Hrdličky.
„Leží-li v archívech Víta Bárty odposlechy Janouška a Béma, určitě tam jsou i další nahrané rozhovory. A je pravděpodobné, že na některých nahrávkách je zachycen i hlas hlavy státu,“ uvedl.
Narážel na to, zda nejde ve skutečnosti o vzkaz Klausovi, například kvůli prezidentské milosti, která by mohla v případě odsouzení Bártu zachránit před vězením. Klaus v pondělí zveřejňování odposlechů označil za ničení demokracie a za horší věc, než všechno ostatní. [celá zpráva]
Martin Fendrych se v Týdnu ptá, kdo jména vyselektoval? S jistotou lze podle něj tvrdit, že odposlechy jsou pečlivě probrány a zveřejňují se „mrtví hráči“, zatímco ti „živí“ museli být během sedmi měsíců v roce 2007 nahráni, ale neobjevují se a žijí teď pod obrovským tlakem.
„Ten pres je možná hlavní účel celé odposlechové akce. Největší děs zjevně budí neotištěné hovory, nezveřejněná jména lidí, s nimiž Janoušek telefonoval,“ napsal Fendrych.
Bárta se vyjádří až před soudem
„Jestli chce do Sněmovny proto, že ho v Praze už nechtějí, nebo proto, že chce imunitu, netuším,“ prohlásil v červenci 2009 Topolánek na Bémovu adresu. Ve stejné době přišla i zpráva, že Janouškovi švýcarské úřady kvůli podezření z praní peněz obstavily miliardy na jeho účtech.
S nynější aférou s odposlechy vzniklými v roce 2007, tedy za doby Topolánkova premiérování, vyvstává otázka, zda tehdejší předseda vlády nenaznačoval něco, co ještě bylo veřejnosti skryto. Že by si některé informace schovával, Topolánek odmítá.
„Všechny ty svodky, které jsem od BIS dostával na stůl, byly evidované. Musel jsem je podepsat. Takže se dá snadno prokázat, že jsem k takovým informacím neměl přístup. Takže jestli BIS takové vyšetřování kolem Janouška prováděla, je prapodivné, jak s tím nakládala,“ řekl MF Dnes.
Bárta Právu řekl, že zatím nenastal čas o odposleších mluvit: „Je to téma, které se přímo v několika místech zmiňuje v mém soudním spise, proto se k němu mohu vyjádřit až v kontextu soudu.“
