Proč musel český generál odejít z velení prestižní mise? Hrozil mezinárodní skandál

Podle tří na sobě nezávislých zdrojů z resortu obrany a diplomacie byl Kolář donucen, aby odešel na vlastní žádost, protože se choval nepatřičně ke své kolegyni.

„Musel v misi skončit kvůli nevhodnému chování k opačnému pohlaví,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj z resortu obrany.

Podle informací Práva se jednalo o americkou šéfku civilní části mise Elizabeth Dibbleovou. „Ta si to nenechala líbit a hrozilo, že z toho bude mezinárodní skandál,“ uvedl pro Právo zdroj.

Právo Koláře požádalo o vysvětlení skutečných důvodů jeho předčasného odchodu, ale neuspělo. „Pan generál se nebude k vašim dotazům vyjadřovat,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Velení mise na Sinaji na otázky Práva, proč Kolář předčasně odešel a jestli skutečně došlo k incidentu mezi ním a kolegyní z USA, odpovědělo: „Generálmajor Kolář s účinností od 4. září rezignoval na svou funkci v misi. Další komentáře k tomu nemáme.“

Americká ambasáda v Praze si zatím drží odstup. „V tuto chvíli to nebudeme komentovat,“ sdělil Právu tiskový atašé velvyslanectví Don Cordell.

Armáda ani ministerstvo informace Práva nepopřely s tím, že celý případ nebudou blíže komentovat. „Brigádní generál Pavel Kolář požádal o předčasné ukončení vyslání na zahraniční operaci z osobních a rodinných důvodů a jeho žádosti velení mise vyhovělo,“ uvedla Dvořáková. Podle ní si na Koláře nikdo z mise oficiálně nestěžoval. „Žádné informace ze strany velení mise jsme v tomto smyslu neobdrželi,“ dodala mluvčí generálního štábu.

Kolář se vrátil podle informací Radiožurnálu na začátku září a byl zařazen do dispozice náčelníka generálního štábu. Což znamená, že armáda pro něj zatím nemá žádnou práci ani funkci.

Když na jaře Kolář na Sinaj odcestoval, tak si svou pozici pochvaloval a pochlubil se, že je prvním generálem, který velí tak velké misi. „Celkový počet lidí pracujících ve prospěch mise se blíží dvěma tisícům. S takovou pestrostí jsem se v žádném z mých předešlých působeních dosud nesetkal a myslím, že ani v našich ozbrojených silách není mnoho generálů, kteří veleli tak početnému a rozmanitému týmu,“ uvedl Kolář.

Pozorovatelská mise působí na Sinaji od roku 1981 a ve výbušném prostředí na pomezí židovského státu a arabského světa na ni v současnosti dohlíží 1164 vojáků ze čtrnácti zemí světa. Nejvíce jich je z USA, Kolumbie a Fidži.

Česká armáda se do mise poprvé zapojila v roce 2009, nyní jsou na Sinajském poloostrově necelé dvě desítky českých vojáků, hlavně pilotů a techniků dopravního letounu Casa-295M.

Pro Koláře měla být mise na Sinaji satisfakcí, protože v jeho jinak skvělé kariéře elitního člena speciálních sil byla jedna skvrna. V roce 2019 byl jako šéf Ředitelství speciálních sil obviněn s třemi dalšími důstojníky z toho, že zatajil nebo neohlásil podezření, že čeští vojáci měli mučit afghánského vojáka. Ten byl podezřelý, že zastřelil na základně v západoafghánském Herátu vojenského psovoda Tomáše Procházku. Afghánec na následky mučení zemřel.

Obvinění nakonec skončilo do ztracena, ale Kolářovi zabránilo v kariérním postupu. Generální štáb sice tehdy jeho obvinění nijak nekomentoval, ale z elitního místa ředitele speciálních sil ho „degradoval“ na zástupce velitele pozemních sil. Přeřazení dlouholetého člena 601. skupiny speciální sil, který se účastnil řady bojových misí v afghánských horách, k armádní pěchotě je za normálních okolností nezvyklé.