Proč je na tom Praha lépe než jiné regiony? Testování a home office

Ministerstvo zdravotnictví zatím stále v rámci boje s epidemií onemocnění covid-19 a vyhodnocování opatření postupuje celostátně. V tomto pohledu má republika jasně nakročeno do třetího stupně na škále protiepidemického systému (PES), který znamená rozvolňování opaření. Před zhruba třemi týdny se ale situace v jednotlivých krajích začala lišit a tyto rozdíly se stále prohlubují.

Zatímco v říjnu byla nejhorší situace a čísla v Praze, nyní patří metropole k pomyslným premiantům a virus se zde šíří pomaleji než jinde. Oproti tomu regiony, které v říjnu vykazovaly málo případů a situace v nich byla klidná, nyní zažívají to, co tehdy Praha.

Novinky proto oslovily sociologa Daniela Prokopa z výzkumné agentury PAQ Research a epidemiologa a člena resortní epidemiologické skupiny Romana Chlíbka, aby se pokusili vysvětlit, proč jsou některé kraje takto zpožděné a údaje z různých míst republiky se významně liší.

Oba odborníci se shodují na tom, že výrazný vliv má dostupnost testovacích míst. Pokud jich je v regionu málo a lidé k nim musí dojíždět několik kilometrů, snižuje se jejich ochota test podstoupit, než když je odběrové místo „za rohem”.

„Ukazuje se, že v místech, kde je dostupnost komplikovaná, se někteří lidé testování radši vyhnou a nikam nejdou. To samozřejmě nehodí žádného pozitivního, proto mají zpočátku tyto regiony nižší čísla, ale jak takový člověk chodí mezi lidmi, tak nákazu dál šíří a pak je to jen otázka času, než to v daném regionu bouchne,” míní epidemiolog Chlíbek.

V Praze je v současnosti podle dat zveřejněných resortem zdravotnictví 50 odběrových míst. Oproti tomu například v celém Karlovarském kraji jich je devět a na Vysočině dokonce jen sedm. Oba tyto kraje v současnosti patří k těm, které mají nejvyšší index rizika podle systému PES. Karlovarský má skóre 77 a Vysočina 75.

Vůbec nejméně odběrných míst mají kraje Královehradecký, Pardubický a Liberecký, každý z nich jen šest. Nepřekvapí, že v Královéhradeckém kraji je index také nad hodnotou 70, v Pardubickém se jí blíží.

Podle sociologa Prokopa má na rychlost šíření viru vliv také struktura pracovního trhu. Pomalejšího šíření lze totiž dosáhnout výrazným omezením kontaktů a snížení mobility, čemuž například Praze výrazně pomohl přechod mnoha lidí na home office.

„Podle našich dat se ukazuje, že méně se nechávají testovat lidé, kteří pracují na pozicích, které neumožňují pracovat z domova. V případě pozitivity pak musí jít na nemocenskou, a to často lidi demotivuje,” odhadnul Prokop.

Pracovní trh a struktura zaměstnání v řadě krajů neumožňuje přechod na home office v takové míře, jako například v Praze. „To může v některých regionech posilovat to, že epidemie tam trvá déle, nebo se začne šířit se zpožděním,” vysvětlil.

Roli hraje také ochota lidí dodržovat vládní opatření proti šíření koronaviru.

„Můžeme se domnívat, že je to i přístupem lidí. V krajích, kde je vysoký výskyt, si to lidé uvědomují a jsou zodpovědnější a opatrnější, případně z nákazy mají větší strach,” míní epidemiolog. I podle Prokopa je to vedle snížení mobility jeden z důvodů zlepšení situace v hlavním městě.

„Oproti tomu například v kraji, kde je minimální výskyt, si lidé říkají, že jim nic nehrozí, a že šance na nákazu je tak malá, že tomu nepřikládají takový význam a důraz jako v oblastech, kde je vyšší výskyt,” doplnil Chlíbek.

Vliv na situaci a čísla za jednotlivé kraje má ale také to, jak výrazně se nákaza šíří v sociálních zařízeních. V posledních týdnech hygienici evidují desítky až stovky případů rozšíření nákazy v domovech seniorů, tedy ve skupinách zranitelných obyvatel.

Podle Chlíbka rozdílnosti mohou být způsobeny i samotným chováním viru. „Tak jak virus jde celosvětově v různých vlnách, tak může mít různou aktivitu i napříč republikou. Může to souviset i s migrací lidí mezi kraji,” uvedl s tím, že však nikdo není schopen uvést přesné příčiny.