Problém s nutriemi ve Zlíně. Troufnou si i na psy, utopily fenku Jack Russella

K úmrtí 12leté fenky po konfliktu s nutrií v Bartošově čtvrti došlo 7. dubna. „Šla se napít vody, nutrie ji stáhla pod vodu za čumák a utopila. K napadení psů zde nedošlo poprvé,“ přiblížila Novinkám a Právu situaci v jedné ze zlínských čtvrtí snacha majitelky Jack Russel teriéra Hana Gajdušková. „Bojíme se, aby nutrie nezaútočily i na děti, je tam i spousta potkanů,“ dodala.

Podle ní je situace s nutriemi stále horší, což zmiňují na sociálních sítích i další obyvatelé Bartošovy čtvrti.

„Mého psa nutrie také napadly. Naštěstí je středního vzrůstu, tak se ubránil,“ poznamenal na sociálních sítích Róbert V. ze Zlína.

Důvod, proč dochází ke konfliktům mezi nutriemi a psy, je podle přírodovědců v tomto jarním období prostý. „Když začne období rozmnožování, začnou si jedinci více bránit své teritorium a jsou více agresivní. Jakmile následně toto období ustoupí, jsou titíž jedinci už opět snášenlivější k okolním kusům. Je to přirozená vlastnost mezi zvířaty,“ vysvětlil Právu Emil Tkadlec z Přírodovědné fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V současné době může být jen ve Zlíně minimálně kolem pěti desítek nutrií, jejich počty se však mohou rychle navýšit. „Nutrie mají velký reprodukční potenciál, dospívají již ve čtvrtém až šestém měsíci a mladé samice mohou porodit první vrh v osmi měsících věku. Rodí až třikrát ročně a vrhy mají pět až šest mláďat,“ přiblížil přírodovědec.

Podle statistik zlínské radnice se populace nutrií ve městě neustále zvětšuje. Ve městech, kde není možnost jejich odstřelu, je strážníci pouze odchytávají, ve Zlíně jsou ale výsledky odchytu ne vždy úspěšné.

„V roce 2022 se podařilo odchytit 34 nutrií, v roce 2023 to bylo pouze šest zvířat a v roce 2024 žádné. Důvodem je i fakt, že nutrie si hloubí úkryty přímo v březích, což strážníkům stěžuje přístup,“ vysvětlil náměstek primátora pro oblast životního prostředí a zemědělství Vojtěch Volf (KDU-ČSL).

Radnice se aspoň snaží dávat ke břehům cedule s upozorněním, aby lidé nutrie nekrmili, efekt to ale moc nemá. Podle vedoucí zlínského odboru životního prostředí Vladimíry Pavlovové někteří lidé dlouhodobě zákazy nerespektují. „Cedule opakovaně strhávají a nutrie krmí dál,“ poznamenala.

„Lidé si nutrie hýčkají. Přitom je to jeden z nejhorších invazivních druhů,“ komentoval to Tkadlec.

Počty nutrií v celém Česku jsou jen špatně zjistitelné. Nejde o lovnou zvěř. Jejich rostoucí populaci však lze odvozovat z počtu evidovaných mysliveckých zásahů. „Poprvé se nutrie v jejich výkazech objevily v roce 2003 v počtu tří set jedinců,“ uvedl Tkadlec. V roce 2016 bylo odloveno už přes šest tisíc nutrií a v roce 2019 7722 jedinců.

V České republice smí podle zákona nutrie lovit pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář, což také podle Tkadlece omezuje případnou regulaci jejich populace.

Už nyní podle Tkadlece obývá nutrie v Česku většinu břehů řek a potoků v teplejších nížinných polohách. Pokud nedojde k výraznější redukci, bude tohoto druhu v zemi pravděpodobně dál přibývat. Riziko přitom nespočívá jen v potenciálních konfliktech se psy nebo s lidmi.

„Nutrie je býložravec. Konzumuje vodní i suchozemské rostliny. Vyhrabává i kořínky. Spásá většinou břehové porosty, které dokáže totálně destruovat. Tím pádem zmizí z daného místa i fauna, například některé druhy ptáků, kteří nebudou mít kde hnízdit,“ doplnil přírodovědec.

Nutrie říční je zařazena mezi invazní druhy v celé Evropě. Pochází z Jižní Ameriky. Do Evropy se začaly dovážet na chov jako kožešinové zvíře. První záznam pochází z Francie roku 1882 a už ve 40. letech tam unikly z farem do volné přírody. „K nám se nutrie říční dostala v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí. O deset let později tady bylo již sto farem zaměřených na chov tohoto hlodavce,“ sdělil Tkadlec.

Zhruba od 70. let 20. století se v české přírodě začaly objevovat nutrie uniklé ze zajetí a během posledních dvaceti let vytvářejí v některých oblastech i polodivoké populace.