Pro zachraňování lidí ze sutí není potřeba ušlechtilý rodokmen

Nejprve zjistit co se stalo. Mohou být v sutinách lidé? Je odpojen plyn a elektřina? Která místa mohou být pro psa zvláště nebezpečná? Na tyto a podobné otázky se ptal každý psovod dřív, než nasadil svému psovi na krk rolničky a pak ho vyslal do složitého terénu. Suť, změť starého železa, skládka kamení, dřeva, kůlna s množstvím starého harampádí či otevřený poklop do kanalizace. A mnoho dalších míst.

To všechno museli prohledat záchranářští psi různých plemen, kteří se se svými psovody zúčastnili v sobotu už čtyřicátého ročníku mistrovství České republiky Svazu záchranářských brigád kynologů ČR.

Psi po absolvování zkoušky základní poslušnosti prohledávali po pětadvaceti minutách dva typy různých terénů. Jeden z nich vytvořili rozhodčí v třídírně suti za Břeclaví. Podle účastníků to vypadá, že v ČR se záchranářské kynologii věnují přece jen více ženy než muži. Z šestnácti postupujících, kteří se do finále v Břeclavi probojovali, bylo deset žen a šest mužů.

„Do finále mistrovství se probojovali psi se svými psovody na základě výsledků předchozích závodů. Za pětadvacet minut musí pes najít všechny ukryté vzorky, které simulují například zavalené osoby. Hodnotí se rovněž práce psovoda k čemuž patří i seznámení se terénem a podobně,“ vysvětlil Právu Jan Zoňa z pořádající jihomoravské organizace záchranářů-kynologů.

Během usilovného pátrání, při kterém pes k radosti svého psovoda a zjevně i svojí štěkáním označil v hromadě betonové sutě nalezený vzorek, se znenadání ozval rachot startované motorové pily. Z amplionu začala řvát poplachová siréna a z jednoho ze zaparkovaných nakladačů začali vyhrávat naplno Kabáti.

Psa mohl při pátrání klidně překvapit i náhodný člověk. „To všechno jsou záměrně navozené situace, kdy by se pes neměl nechat od své práce vyrušit a naplno se věnovat jen a jen hledání,“ vysvětlil Zoňa.

A který pes se na takovou práci hodí nejvíce? Na to není podle záchranáře jednoznačná odpověď. „Obecně se předpokládá, že nejlepší jsou pro výcvik služební plemena, pracovní psi. Vůbec to však nemusí být psi s rodokmenem, mohou to být klidně i kříženci, kteří dokážou podávat špičkové výkony, doplnil Jan Zoňa.

Vycvičit psa pro takovou práci však není vůbec jednoduché. Podle dotázaných kynologů trvá cesta k úspěšnému složení první, základní zkoušky nejméně rok. „Ovšem k nejsložitějším zkouškám se obvykle propracují kynologové až poté, co pracují se svým druhým či třetím psem,“ vysvětlil Zoňa s tím, že zkušenosti musí postupně získávat pes i jeho psovod.

Zkouška je především o pachové práci a jak pes úspěchu dosáhne není důležité. Povely jako například u zkoušek psů služebních plemen nejsou jednoznačně dané.

Čeští záchranářští psi už zasahovali na mnoha místech světa. „Vyzvednout však jednoho ze psů, který by se stal legendou, by bylo nespravedlivé vůči všem ostatním. Dobrých psů máme opravdu hodně,“ dodal Zoňa.