Pro studenty učitelství se chystá klinický rok. Mají si v praxi pořádně zvyknout na školy

Novinku v přípravě pedagogů vítají i experti.

„Společnost a požadavky na vzdělávání se v posledních dekádách zásadně proměnily, ale vzdělávání na základních a středních školách nedokáže na požadavky doby reagovat. Cílem je vytvořit podmínky pro přípravu budoucích učitelů, kteří by měli reagovat na potřeby dnešních žáků a využívat k tomu moderní metody, ale i pomůcky a technologie,“ popsala Novinkám Hana Svobodová, proděkanka pro strategii a rozvoj Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Profil absolventa učitelství, který podpořili představitelé několika fakult připravujících učitele a dalších organizací včetně České školní inspekce, počítá se třemi úrovněmi.

V dokumentu jsou zevrubně popsány očekávané schopnosti čerstvého absolventa nebo začínajícího učitele, který má za sebou první dva roky v plném provozu v rámci adaptačního období. V třetím roce už by měl patřit mezi zkušené učitele.

„Zároveň se nyní jedná o zavedení klinického roku ve školách. Studenti pedagogiky by byli celý ročník třeba dva dny v týdnu v jedné škole a tam by si plnili praxi. Alternativou je klinický semestr,“ řekl Novinkám proděkan pro vědu a výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.

Podle Svobodové by se studenti díky tomu mohli lépe seznámit s životem školy, než když vykonávají praxi jen pár týdnů. Poslední novela školského zákona také zavedla institut provázejícího učitele, který má adeptům pedagogiky pomáhat. Vedle toho by měli mít učitelští nováčci během prvních dvou let k ruce uvádějícího učitele z řad ostřílených kolegů.

Starší průzkumy ukazují, že péče o nováčky se vyplácí. Podle dat někdejšího Národního institutu pro další vzdělávání z roku 2019 zvažuje výpověď dvanáct procent začátečníků. Pokud ale chybí ve škole podpora staršího učitele, chce odejít až čtvrtina.

Svobodová poznamenala, že i mentoři by se měli průběžně vzdělávat. „Ideální je, když se tito zkušení učitelé podílejí i na vedení různých seminářů na univerzitě. Měli by vědět, jak se studujícími na praxích správně pracovat, jak jejich kompetence rozvíjet,“ uvedla.

Dodala, že mentoři by měli mít dost času na to věnovat se svým svěřencům, a tudíž být osvobození od některých povinností, které běžný učitel vykonává.

Podle Jančaříka je v plánu připojit ke stávajícím dokumentům ještě podrobnější rozpis rozvoje dovedností pro učitele v jednotlivých předmětech. A dalším krokem by pak mohl být dokument popisující kompetence učitelů, na který by mohl navázat kariérní řád, po kterém se volá už řadu let.

„Většinou to spadlo pod stůl s výměnou politické garnitury,“ připomněl dřívější nezdárné pokusy Jančařík. Podle něj by se ale měla tentokrát hledat široká shoda na tom, k jakým metám by měl učitel směřovat, jak je kontrolovat, a zároveň by k tomu měly být i navázané platové bonusy.