Pro rodiče není nic důležitějšího než výchova dětí, připomněl arcibiskup Graubner

Nejcennější světcova relikvie, lebka, dorazila na místo v pátek večer v doprovodu hradní stráže a představitelů katolické církve. Na Pražský hrad se vrátila v sobotu vpodvečer. Vedle představitelů církve dorazili na mši také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), bývalý prezident Václav Klaus s chotí, senátoři a poslanci, zástupci armády a velvyslanci.

Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, který mši vedl, připomněl mimo jiné panovníkovu odpovědnost za budoucnost národa a skutečnost, že ukázal, že bázeň před Bohem nemá nic společného se strachem, ale vede k zodpovědnosti a moudrosti.

Zopakoval také některé myšlenky z dopisu, který u příležitosti začátku letošního školního roku poslal věřícím diecéze. V něm vyjádřil obavy o děti i povinnost dívat se do budoucna.

„Často se mluví o problémech dětí, které jsou odlišné od problémů našeho mládí. Nesoustředěnosti, depresích, nadváze a nedostatku fyzické zdatnosti, o tom, že přes velké používání komunikačních prostředků mají problémy s komunikací, užíváním selského rozumu, pochopením delšího textu než SMS. Řada z nich má problémy s vlastní identitou. Nestrkám všechny do jednoho pytle, vidím i mnohé, které jsou důvodem k radosti,“ uvedl Graubner.

„Pro rodiče není nic důležitějšího než výchova dětí, dokud je mají doma,“ upozornil s tím, že hlavním nástrojem je dobrý příklad dospělých. „Nepřehlédnutelný význam má přítomnost matky i otce, čím lepší budou učitelé a jejich spolupráce s rodiči, tím méně bude třeba dětských psychiatrů,“ míní.

Děti podle něj potřebují, aby jim rodiče naslouchali, nejen na půl ucha, a dali jim především zakusit, že jsou milované takové, jaké jsou.

Varoval také před různými závislostmi. „Děti se jim snadněji ubrání, když dokážeme jejich pozornost zaujmout, dáme prostor jejich tvořivosti a svěříme jim zodpovědnost,“ dodal. Mši ukončila státní hymna a Svatováclavský chorál. „Co je tohle za hymnu,“ dotazovala se udiveně svého otce asi pětiletá holčička, která se nemohla dočkat, až slavnost skončí, když se prostranstvím rozezněl chorál.

Iva Marko s manželem Romanem dorazila do Staré Boleslavi z Karlovarska. „Proto, že jsme katolíci a tohle je pro nás slavný den,“ vysvětlila Novinkám. Manželé patří k pravidelným účastníkům pouti. „My to milujeme, je to tradice, ta je vždycky krásná,“ usmíval se Marko a prozradil, že jeho žena se účastní snad podvacáté. „Podíváme se na Palladium, pomodlíme se, nevynecháme ani tu komerční pouť,“ těšila se paní Iva.

Národní svatováclavská pouť nabídla řadu doprovodných aktivit. V areálu baziliky sv. Václava se konal středověký jarmark, nechyběly stánky s řemesly. Tradiční pouťové laskominy, ale i burčák nebo moravské víno mohli lidé okusit v Lázeňské ulici.

Řád svatého Řehoře Velikého převzal na podiu dětský psycholog Jaroslav Šturma. Uděluje jej Svatý stolec věrným a zasloužilým mužům vzorné pověsti, kteří se zasloužili o dobro společnosti, církve a Svatého stolce. „Papež tak oceňuje jeho svědectví hluboké žité víry, kterou je protknuta jeho profesní činnost psychologa.

Jaroslav Šturma intenzivně působí ve službě ochrany lidského života a ve prospěch zdravého rozvoje nezletilých,“ zaznělo na podiu. Šturma, držitel řady dalších ocenění, rozvíjí nové formy péče o postižené děti, inicioval vznik sdružení ochrany nenarozeného života Poradna pro ženy, založil dětské centrum Paprsek, je členem Papežské akademie pro život.

Guvernér České národní banky Aleš Michl pak představil svatováclavský dukát, který se stal součástí zlatého pokladu. „Byla to myšlenka Aloise Rašína. První spatřil světlo světa v roce 1923. My jsme se rozhodli na tradici navázat a po 101 letech jsme vytvořili nový,“ uvedl. Dukát s tváří svatého knížete na jedné a českým lvem na druhé straně o průměru 19,75 mm je ražen ze zlata a ryzosti 986/1000 a váze 3,49 g.

Spolu s Palladiem země české, kovovým reliéfem Madony s dítětem, který je svým významem porovnávám s korunovačními klenoty, a dalšími poklady bude uložen v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Ta je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.

Kníže Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Státním svátkem je 28. září od roku 2000, v kalendáři je označen jako Den české státnosti. Jde také o vybraný svátek, kdy podle zákona o prodejní době musí zůstat obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních zavřené.