Článek
Ne to zareagovala už i největší nemocnice u nás. Ředitel FN Motol Miloslav Ludvík prozradil plán na zcela novou dětskou psychiatrii za zhruba 100 milionů korun. V té staré s 50 lůžky zatím zvelebili alespoň stávající prostory.
„Když jsem sem před rokem přišla objednat jednoho pacienta, všimla jsem si, že to tu vypadá jako za války,“ zmínila se při slavnostním předání Vendula Pizingerová, jejíž Kapka naděje věnovala na renovaci herny a terapeutické místnosti dětské motolské psychiatrii 800 tisíc korun.
Tělesnou bolestí, kterou si způsobí, překonávají psychickou bolest, jež je ve skutečnosti trápí
Její dojem potvrdil i ředitel FN Motol. „Toto je skutečně válečný dům, původní plány této budovy byly schváleny Reinhardem Heydrichem. Význam dětské psychiatrie a hlavně potřeba nových prostor kvůli narůstajícímu počtu pacientů v poslední době navíc opravdu roste. Proto jsme už nechali vyhotovit plány na úplně novou dětskou psychiatrii. Na její stavbu ovšem budeme muset sehnat asi 100 milionů korun,“ uvedl Ludvík.
Roste počet případů sebepoškozování
Jak již deník Právo uvedl, v Česku je dnes zhruba 140 dětských psychiatrů na 150 tisíc nemocných dětí. Současná potřeba navýšení kapacit je podle primáře dětské psychiatrické kliniky motolské nemocnice Jiřího Koutka způsobena dvěma hlavními důvody.
Jedním je negativní rozhodnutí státu z devadesátých let, kdy došlo k nařízenému snižování pedopsychiatrických lůžek. Druhým je současná doba, v níž na děti působí stále nové závislosti, a problémy v samotných rodinách.
Děti zralé na psychiatra nemá kdo léčit
„Rodiče mají méně času na děti a často jim uniknou náznaky ukazující na psychické problémy jejich potomků, stopy po sebepoškozování, náhlé hubnutí a tak dále. Aktuálně přibývá pacientů s poruchami příjmu potravy, závislostmi na počítači a vůbec moderních elektronických zařízeních, v poslední době také rapidně narostly případy sebepoškozování,“ řekl Právu dětský psychiatr Jiří Koutek.
Ani o tom však rodiče často nemají ponětí. „Kupříkladu přijdou rodiče s dívkou trpící depresemi a poruchami nálad. Až my si všimneme stop po sebepoškozování. Může jít o řezání nožem nebo žiletkou do kůže, ale i pálení se cigaretami nebo o záměrnou intoxikaci léky, které děti našly doma,“ uvedl Koutek.
„Nechtějí spáchat sebevraždu, jen touží po tom, aby jim bylo fyzicky špatně. Tělesnou bolestí, kterou si způsobí, překonávají psychickou bolest, jež je ve skutečnosti trápí. Dalším velkým problémem, který pak u takových pacientů řešíme, je závislost na tomto jednání. Po určitém čase si totiž vytvoří závislost na vlastním sebepoškozování, na fyzické bolesti. Ta jim ulevuje od té psychické,“ dodal k novému fenoménu Koutek.