Pro české lékaře jsou nejpřitažlivější německy mluvící země a Velká Británie

Podle unijní směrnice z roku 2004 mohou lékaři, kteří se kvalifikují v jedné zemi EU, pracovat po celé unii a nemusejí skládat další zkoušky, například jazykové. Za to, zda lékaři splňují potřebné požadavky, zodpovídá zařízení, které je zaměstnává.

Ze 355 Čechů v Německu jich 288 pracuje v nemocnicích, a to nejčastěji v Bavorsku a Sasku, tedy v blízkosti hranic s ČR. Zájem o Německo se projevil na nedávném pražském veletrhu pracovních míst. Nabídky tam představilo 31 německých klinik. V německých nemocnicích je volných 5000 lékařských míst a pro Německo kromě jazykové a teritoriální dostupnosti hovoří také výdělek. Začínající doktor v městské nemocnici měsíčně vydělá okolo 3700 eur (92 200 Kč).

Čeští lékaři odcházejí také do Británie. Před rokem jich tam pracovalo 782, letos už 884. Podle místního registru lékařů Britové tvoří jen 63 procent z téměř 240 000 lékařů v zemi. Z postkomunistických zemí je jich nejvíc z Polska, Rumunska a Maďarska.

Nedostatek lékařů je zejména mimo velká britská města. Na umísťování lékařů z EU bude mít zřejmě vliv chystané omezení imigrace ze zemí, které nejsou členy EU. Podle dosud zveřejněných projektů by kvóta pro vědce, lékaře a inženýry od příštího roku měla být jen 1000 víz ročně. Zdravotnictví by také měly jen relativně málo postihnout razantní rozpočtové škrty, které od příštího roku vláda zavede.

V Rakousku zatím lékaři potřebují získat pracovní povolení od tamního úřadu práce, ale to padne v květnu, kdy alpská republika otevře svůj pracovní trh občanům z nových členských zemí. České lékařské diplomy se v Rakousku uznávají za stejných podmínek jako diplomy ze starých států EU a nostrifikaci provádí rakouské lékařské univerzity. Teď je pro zápis na seznam lékařské komory v příslušné spolkové zemi nutné doložit vzdělání i znalost němčiny.

Rakouské sdělovací prostředky o zájmu českých lékařů odejít pracovat do ciziny informují. Podle rádia Ö1 se Rakousko a Německo snaží získat "dobře vzdělané české doktory". Server Nachrichten.at uvádí, že přijetí lékařů z Česka v Rakousku, Německu či Švýcarsku není problém, protože v těchto zemích panuje nedostatek doktorů. Deník Die Presse připomenul velký počet slovenských zdravotníků pracujících v nemocnici v dolnorakouském Hainburgu. Je prý známá tím, že "se tam nejlépe člověk domluví bez znalosti němčiny".

S přílivem českých lékařů nepočítá Slovensko, protože tamní platové a pracovní podmínky nejsou pro Čechy lákavé. Plánované změny v odvodech za pojištěnce státu se nelíbí tamním lékařům a slovenská lékařská komora pohrozila prodloužením čekacích lhůt na zákroky a zhoršením kvality péče.

Zájem o práci lékařů v Belgii komplikuje jazykové rozdělení země na vlámsky a francouzsky hovořící část a také odlišný systém atestací. Velkou konkurencí jsou lékaři z bývalých kolonií, z nichž mnozí v Belgii studovali.

O práci lékaře ve Švédsku se musí žádat u tamního úřadu Socialstyrelsen, který vydává povolení zahraničnímu zdravotnickému personálu. Od vstupu ČR do EU o povolení požádalo 165 českých lékařů. Držitelé diplomů z českých lékařských fakult zpravidla nemívají s prací ve Švédsku větší problémy. Od listopadových událostí v českém zdravotnictví Socialstyrelsen zatím žádný nával nových žádostí z ČR nezaznamenal.

K výzvě LOK Děkujeme, odcházíme se přihlásila asi čtvrtina ze 16 000 lékařů pracujících v nemocnicích. Od 29. listopadu mohou posílat výpovědi LOK a jeho právníci je v posledním pracovním týdnu roku pošlou vedením nemocnic. Doktoři současně podepisují dohodu o vzájemné solidaritě, v níž mimo jiné potvrzují, že výpověď neodvolají. Požadují zvýšení platu podle kvalifikace až na trojnásobek průměrného platu.

Při započítání přesčasů a služeb teď mají v průměru 50 000 korun, chtějí, aby jejich základní plat činil 70 000 korun. Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí letošního roku činila podle Českého statistického úřadu 23 513 korun.