Článek
„Vypadá to hrozivě, ale snad se to uklidní,“ pozorovala řeku zhruba třicetiletá obyvatelka. Vedle ní hasiči kontrolují hrozivě hučící výpusť. Všechna voda z horní části Černošic se žene právě na Mokropsy. V místě, kde se z velké roury valí přívaly z chodníků, je v řece vidět zvířené jemné bahno.
„To by ale muselo takhle pršet tři dny, aby z toho byla povodeň,“ říká jeden ze zdejších hasičů. Ví, o čem mluví. Kdy ještě být jen bdělý a kdy už spustit poplach. Ti z Mokropes mají hasičárnu jen pár stovek metrů od řeky a povodně je pořádně vycvičily. Však také zdejší obyvatelé si své hasiče chválí, kudy chodí.
„Na ty naše kluky nedám dopustit. Dvakrát mi už moc pomohli, když se mi voda valila až do prvního patra,“ vzpomíná na obří povodeň bývalá učitelka Alena Číhalová bydlící hned u hřiště SK Kazín čili u vody.
Každopádně čtvrteční přívalový déšť na několika místech frekventovanou železniční trať z Berouna do Prahy podemlel. Jak se přesvědčil reportér Práva, voda se do tratě zakusovala i v Černošicích-Mokropsech. Člověk ale nemusí být odborník, aby se podivil nad tím, proč roura na dešťovou vodu stahující ji z chodníků vyúsťuje přímo nad koleje a není svedena pod nimi, aby bezpečně odtekla dál od klíčového dopravního uzlu.
Každopádně se naplňují nedávná slova ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který s odvoláním na poznatky odborníků ze svého resortu i těch v zemědělství uvedl, že „čelíme extremizaci počasí“, kdy katastrofální sucha budou proložena prudkými přívaly až povodněmi. Přičemž ani takový déšť jako ve čtvrtek sucho nezvrátí, protože voda kvůli neuvážené činnosti člověka odtéká rychle z krajiny pryč.