Článek
„Pokud by Německo migrantovi odepřelo vstup na své území a migrant by přecházel z Česka, tak tento státní příslušník třetí země pobývá na českém území nelegálně. Platí vůči němu stejná pravidla jako vůči osobě zachycené v Česku v rámci tranzitní nelegální migrace,“ popsal mluvčí českého ministerstva vnitra Adam Rözler.
V takovém případě se pak zjišťuje totožnost a státní příslušnost této osoby a následně je buď vyhoštěna do země původu, nebo předána jinému státu, který je určený k vyřízení její žádosti o azyl. To může být například stát Evropské unie, do nějž vstoupil tento člověk nelegálně jako do prvního.
Rözler připomněl, že kontroly na vnitřních hranicích s Německem probíhají už od října 2023 a netýkají se jen Česka, ale i dalších států sousedících s Německem. „O prodloužení znovuzavedení kontrol již Německo rozhodlo až do září 2025. Nepředpokládáme, že by se pro občany České republiky měla situace zásadně měnit,“ dodal mluvčí.
Merz chce nicméně přitvrdit vůči migrantům, kteří do Německa přicházejí bez potřebných povolení a usilují o získání azylu. Po volebním vítězství budoucí kancléř zopakoval, že chce začít tyto žadatele o azyl odmítat.
„Myslím, že je možné, a dokonce nezbytné z ústavních a evropských právních důvodů, abychom umožnili tato dočasná odmítání v Evropě, na německých hranicích,“ řekl.
Tím by mohl spustit to, že by státy sousedící s Německem začaly provádět stejné kontroly na vlastních hranicích.
„Pečlivě sledujeme kroky podnikané německou stranou, se kterou udržujeme úzký kontakt. Je předčasné předjímat, jaké budou další kroky a opatření. Nástroj v podobě znovuzavedení kontrol má nicméně k dispozici i Česká republika, která jej v minulosti právě kvůli zvýšené tranzitní migraci opakovaně využila na hranicích se Slovenskem,“ uvedl Rözler.
O vzniku nové německé vlády chtějí zástupci CDU/CSU jednat se sociálními demokraty (SPD). Podle Víta Novotného, odborníka na migraci z Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense v Bruselu, je možné, že Merz své plány neopustí ani po uzavření společné koalice.
„Množství lidí, které Německo stále přijímá, už se vymyká jeho absorpční kapacitě. Druhou věcí je terorismus, který páchají radikalizovaní jednotlivci. Nespokojenost občanů je zřejmá a hlavní německé strany na ni dosud neodpovídaly dostatečně,“ vysvětlil.
Poznamenal ale také, že možný dominový efekt by byl „špatný scénář“ a zároveň dodal, že Německo by se odmítáním azylantů na hranicích mohlo dostat do problémů.
„Už existují soudní rozhodnutí v tom smyslu, že členská země není oprávněna odmítnout žadatele o azyl jen proto, že přichází z jiné bezpečné země,“ vysvětlil Novotný. Pokud by tedy například Syřan přicházel z Česka do Německa, neměla by ho německá strana odmítnout.
Na druhou stranu loni v prosinci ohlásila Evropská komise, že členské země mohou dočasně omezit právo na azyl. Učinila tak v souvislosti se situací na polsko-běloruské hranici, kde Rusko a Bělorusko záměrně posílají migranty do Polska v rámci hybridní války. Německo by se tak mohlo na toto rozhodnutí odvolávat.
V Česku loni požádalo o mezinárodní ochranu jen 1277 osob. Dál tak platí za tranzitní zemi, kterou žadatelé o azyl většinou jen procházejí. Loni bylo u nás v rámci nelegální tranzitní migrace zadrženo 420 osob, nejčastěji se jednalo o Syřany a Turky. „Jako cílovou destinaci uváděly nejčastěji Německo,“ uvedl už dříve mluvčí cizinecké policie Josef Urban.
