Článek
Pro předlohu zvedlo ruku 188 ze 189 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mělo schvalování postupovat tak, aby vyšla ve Sbírce ještě v lednu.
Takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, novela jednorázově zvyšuje podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení o zhruba 1100 až 2100 korun. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Sněmovna ji chce dát letos na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) také vlastníkům rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení.
Síkela zaúkoloval ERÚ. Do dvou týdnů chce návrhy řešení situace na energetickém trhu
Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka uvedl, že neumí říci přesnější odhad nákladů ani počtu domácnostní s nárokem. „Není to tak, že bychom vyčerpali tři miliardy korun a řekli, že další peníze nemáme,” zdůraznil.
Na příspěvek na bydlení nyní mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 Kč do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.
Novela částky navyšuje. Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu by se normativ podle novely upravil o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.
Macron podpořil plán Evropské komise na zařazení jádra mezi zelené investice
Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová poukázala na to, že předloha vychází z návrhu někdejšího kabinetu Andreje Babiše (ANO). „Správným směrem došlo k rozšíření,” uvedla.
Poslanci ANO ale kritizovali novou vládu Petra Fialy (ODS) za to, že stáhla ze Sněmovny trojici dalších předloh své předchůdkyně k rostoucím cenám energií. Šlo o zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu a další plošné podpory. „Řada lidí na úřad práce prostě nepůjde,” prohlásila místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Řešení nynější vlády naopak ocenil předseda koaličního klubu TOP 09 Jan Jakob. „Pomoc je jasná, cílená, adresná,” uvedl.
Šéf opoziční frakce SPD Radim Fiala vidí za zdražováním energií „eurounijní zelenou politiku”. Varoval před tím, že ceny dál porostou, pokud Česko od této politiky neustoupí.
Poslankyně ANO Jana Pastuchová neprosadila změnu ve zmocnění kabinetu k dalšímu navýšení normativů. Spolu s Alešem Juchelkou (ANO) chtěla, aby se možnost kabinetu změnila v povinnost. Předloha možný zásah vlády předpokládá, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem”. O kolik by musely vzrůst, novela neupřesňuje. Odhad by dalo ministerstvo průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil.